Studio N: Petr Pavel a Zuzana Čaputová o Ukrajině, populistech a demokracii
Deník N 3/14/23 - Episode Page - 1h 22m - PDF Transcript
Je úterý 14. března. Posloucháte prezidentskou debatu deníku N. a je Philip titlovách.
Při přílažitosti své první oficiální návštěvy Slovenska přijal prezident Petr Pavel pozvání do debaty se slovenskou hlavou státu zuzanou Čaputovou.
Na půdě nové budovy slovenského národního divadla zaznívala slova o podobném směřování zahraniční politiky i náhledu na řadu aktuálních rozeb.
Český prezident se společně se slovenskou hlavou státu například vymezil vůlči Maďarsku, hovořil o válce na Ukrajině i nutnosti pomoci ruskem napadené zemi,
ale také o tom, proč z částí protestujících ze sobotní demonstracie na václavském náměstí v Praze, podle něj nemá smysl hovořit.
Slovo maní šéf redaktor Českého dyníku N. Pavel Tomášek a šéf redaktor slovenského dyníku N. Matůž Kostoulný.
Dobrý večer. Já som Matůž Kostoulný, já som šéf redaktorom dyníka N.
Dobrý večer. Já jsem Pavel Tomášek a jsem šéf redaktorem dyníku N.
Vítajte v slovenskom národnom divadle. Pozdravujme jé diváko, ktory následují online, alebo počuvají jako podcast.
Sme velmi štěstný, že jste přijali naše pozvanie na mimořádný večer. Československý večer.
Je to před nás čest, privítatu na sceně operí a baletu, prezidentku a prezidenta krajín, ktorej byli kdy si jednou.
Je to před nás čest, že to můžeme urobit spoločně, jako český a slovenský denigen.
Nevím, je to máš ty Matůži, ale pro mě jsou tato divadelní prvními prvními prvními národního divadla, na kterým já stojím.
Považuju si to jako třech za čest, že jde právě o jeviště slovenského národního divadla.
Neměl bych tuto příležitost, pokud by před pěti lety nevznikl český deník N, jako unikátní československý projekt.
Jehož smyslem je, stejně jako v případě staršího slovenského sourozence,
pomoc prostřednictvím kvalitní žurnalistyky, svovodí a demokracii v Česku, respektive na slovensku.
A tento večer by nebyl možný, ani v případě, kdyby naše objezemě neměli prezidenta a prezidentku,
kteří jsou ochotni přejmout naše pozvání a ochotni odpovídat na naše dotazy.
Z nedávné skuženosti v Česku víme, že tu není úplná samozřejnost.
Dovolte mi, aby som v tomto momentě privítal na podjů hlavné hvězdy dnešného večera.
Pani prezidentku Zuzanu Čaputovů.
Pana prezidenta Petra Pavla.
Pani prezidentku dovolte, abych začal od vás,
jste prezionom ve funkci už o něco déle,
než pan prezident Pavel.
Když před nějakým časem od vás odcházeli vaši blíjství spolupracovníci,
aby se posléze připoji li k panu Pavlový,
když zahajoval svůj prezidenskou kampaň, řekli vám už v tu chvíli, proč odchází?
Na začetku byla dohoda o jednom kolegový hovoríme o Martinový burgrový,
ktorý ma zprévádzal v kampaň jako klúčový človek.
A zároveň potom chvíločku mě pracoval, tak kdy nastupoval, tak mi hovorilo,
že má takéto vyhliatky.
A pre mě to bylo výsosně pochopitevné,
že se bude robit práve pre tohto kandidata, pre pana Pavla, pana prezidenta Pavla.
Když jste se vy osobně dozvěděla po prvé, že pan Pavel hodlá kandidovat na prezidenta,
a bylo to přímo od něj?
Ne, bylo to právě od nášho spoločného kolegu, ktory uvažoval,
teda dostal ponuku, robit na jeho kampaň.
Takže to byla ta prvá informácia, a časovou to bylo pomerně dávnějšie,
sladom na to, že pan prezidentu kampaň prípraval pomerně dlho.
Bylo to dřív, než jsem to viděl já.
A prezident, s podstupom týždňou,
čo to pre Vás znamená, že za Vami hnět v dněm volě paní prezidentka přišla do Prahy?
Velice stručně mimořádně příjemné překvapení, a nejenom pro mě, ale i pro celý sál,
a bylo tam hodně lidí, a byla to atmosféra jako kdyby přijela roková vězda.
Pani prezidentku, vykdyž jste v ten druhý den českých prezidentských volep, je la do Prahy,
správním popřád panu Pavlovy ke zvolení prezidentem.
Byla jste připravena, v případě, že by dopadli vol by jinak,
jedst a navštívit i štáv André Babiše a popřát jemu ke zvolení českým prezidentem?
Zdá se, že to je druhá najdôležitější otázka, která sa věáře k tomu dátumu.
Tak to, když jsem se rozhodla, že tuto cestu chcema absolvovať,
vychádzali jsme z pomerně jasných predikcí.
Tějé príjezku mi verejné měnky smerovali k výtěstvou Pána Pavla,
takže ono to nebola až taká velka záhadá, ale nebola to jistot a to suhlasím.
Cestou do Prahy vychádzali její další príjezku mi, které to v podstatě potvrdzovali.
A přeprýpadak by se tak nestalo právna množstvo krásných měst, kám se dá poznit.
Věte si predstavit v tom momente v ten děň
a náštěvout jiné hlaví štátu, jako z Oslovenska?
To určitě ne.
Je to čím? Je to tým, že te naše vstáví jsou naozaj taky mimo řadne?
To je jedna věc a druhá věc, že dvá lidé, kteří se mnou dlouho spolupracovali
a kteří spolupracovali i na úspěšné kampaní, paní prezidentky,
jsou prostě lidé, kteří dokážou jsem tam pohnout i hodou.
Tohle nevalo treba hýbať, musím povedat.
Opadvá jste hlavami v státu v republikách, které podle ústavy
jsou definovány jako parlamentní režimi.
Role prezidenta prezidentky logicky a tradičně rosté v čase vládních krizí,
kdy se mění vláda, nějaká vláda končí, nějaká nová nastupuje.
Vy právě na Slovensku teď procházíte takovou vládní krizí,
kdy vás čekají předčasné parlamentní volby.
Z pohledu z České republiky to vypadalo,
že vy jste si v té vládní krizy počínala poměrně veľmi zdrženlivě,
paní prezidentko, že jste nevy užela ani všechny pravomocí,
které vám dává slovenská ústava.
Proč jste si počínala právě takto a povoživěte to za důležité,
aby byl prezident zdrženlivý v parlamentní republice?
Veľmi úzkotosuvý systémou prezidentských kompetensí
definovaných v ústavě, protože v tom slovenském prípadě
a myslím, že je to velmi obdobně i v Čechách
právomocí prezidenta byly nastavovane v čase,
kdy nebola príjama volba a hlaví štátů.
Tě zostali zodpovedajíce parlamentné volbe.
Následně přišla príjama volba,
co znamená na najsilnějšího legítimitu v štátě
zároveň obrovské očakávaně verejností
při tých právomocích, ktoré zostali z minulosti.
Zároveň, ale musím povedať,
že často to opakujem při tejto témé,
jsme parlamentnou demokracíou a tu hlavnou zodpovednost,
nesě parlament, od ktorego odvodzuje svojí legítimitu vláda.
Takže z tohle hladiska jsou právomocí hlaví štátů na Slovensku,
povedala by som, že priméra ne.
Nětvrdím, že ně je priestor na úvahu,
kde by se mohli nějakým smerom jemně posilniť,
ale ak respektujem statusku a respektujem ho rada,
s parlamentnou demokracíou,
prípada mi to byť bezpečnějšie,
jako to položit na hlavu, do slova na hlavu jednej osoby,
bez hladu na to, kto by to v tom palaci napokon bol.
Tak si myslím, že to je nastavené v zásadě správně,
hoci se možno dá i trošku dělej.
A vládné krizy jsou momentom, ktoré preskůšajú to pokušeně,
ktoré vlastně každý, kdo disponuje moco, může mať.
Na jednej straně respekt guztavé, na druhé straně respekt parlamentarizmu,
a na tretěj straně potreba regulovať,
alebo vstupovať do procesou, ktoré můžem efektívně ovplivniť.
A či se to zdá, alebo nie,
můžte si být istý, že hodiny úvah,
diskusí, pomerovania jsou za tým,
co urobím, alebo napokon neurobím.
Když se to zvonku možno ním musí zdať tých dvovodou, ktoré jsou zvažované,
tě jsou samozřejmě neviditelné.
A v tomto hladisku, jako keby zdržanlívost,
ale zároveň musím povedať primera na zdržanlívost,
z hladiska na ústavnu poziciu hlaví štátů,
to já osobně považujem za velmi dôležité.
Posledném rozhovore, ktorý dál Miloš Zeman pred odchodom s funcí,
povedal, že príjámo volený prezident by mám silnější práv,
si silnější kompetencije, dokonca hovorilo,
že keď počasového prvého období a měnoval uradnicku vládu
Vana Růsnoka, tak mál jasný ciel,
chcel posunit Českoviac k prezidentskému modelu.
Pán prezident, vy si myslíte, že mám prezident, máte vy
dostatočné kompetencije, ale máli bys těchmať větší?
Hlavně doufám, že nebudu muset tak často projovať zdržanlívost
jako pani prezidentka, že to budou mít trochu klidnější,
ale Miloš Zeman hovoril dokonce o prezidentském udělu
a definoval ho právě jako ten rozpor
mezi silným mandátem příjmévo volby
a z hlustrany vnýmaným nedostatkem pravomocí.
Já to přikládám v tomu, že Miloš Zeman a před ním
Václav Klaus byli vlastně lidmi,
kteří v politice žili ten měř celý život,
kteří založili a dostali na 30% podporu politické strany,
kteří byli premiéry, kteři drželi veškvě
exekutivní otěže v rukou.
A v okamžiku, když se potom stali prezidenty
a na jednou zistili, že ty exekutivní otěže už pevně v rukou nemají,
tak měli tendenci je aspoň nějakým způsobem nahrazovat
nebo si je trošku přiblížit.
Já jsem nebyl nikdy politikem a vnímám v pozici prezidenta
nejako člověka, který má zemi vládnout a řídití,
ale spíše jako člověka, který ji má se jednocovat
a dávat ji společný smysl.
A z toho pohledu stávající pravomocé vnímám jako dostatečné.
Jste to, paní prezidentko, zmíněla v té své předkozí odpovědě,
že by jste si uměla představit trošku jinak definované pravomocy prezidenta
přímovoleného v Parlamentní republice,
byla by jste schopna říct, kde konkrétně třeba si myslíte,
že by mohlo být efektivní, aby pravomocé prezidenta,
ať už teda v dalšem případě slovenského, slovenské hlavistátu,
byly posíleny.
Tych oblastiní je velá a povedala by som, že najme jednu,
která má jako keby tak trochu tlačí a je to, ale samozřejmě,
když se bavíme o posilňovaní pravomocí,
aké okolovek ústavného orgánu, je to odborná debata.
A trošku jdem sama proti sebe, protože by to naozaj malo být
jako keby predmetom širšie debaty najme ústavných právníkov,
ale změním se, co jsem ty myslela.
Idě najme o neduch, ktory na Slovensku máme,
a to je časta zmena ústavy.
Máme rovnakost staru, alebo mladou ústavu,
v Slovensku máme menenu dvakrát večím nožstvom novelizáci,
jako v České republiky.
Dojstej měry to může být práve tým,
že máte dvojkomorový parlament a existuje istá brzda
při legislativnou aktivizme, alebo optimizme meniť ústavu.
Užho napríklad teraz v parlamentě počas tohoto predvolebného obdobě,
v septembrí majou byť volby, máme několiko návrhou ústavy,
zmeny ústavy od viacerých poslancou a dělšie zmeny sa chystajů,
čo považujem samýmoriadně nebezpečné práve v tomto krizovom obdoby
alebo v tomto obdoby politické súťaže a volbnej kampaně
meniť ústavu roznými doplnkámice z poslanecké návrhy,
co znamená, že nieriadným legislativným procesom.
No a právem možná úvaha může být tuná,
že by prezident fungoval jako istá pojistka
při podpisovaní nového ústavy,
protože teraz je to tak, že novalu ústavy nepodpisujem,
ústavné zákony prezident nemůže tým padom ani vetovať.
Například tuná by si to vyžadovalo samozřejmě zváženě všetkých pré a protí,
ale viem si predstavit například posilněně v tomto bodě.
Pani prezentka, ale možno to nije...
Možno to nije i baho roširovaní kompetenci.
Vy tě kompetencije máte a se už jsem spomínal Miloša Zemana,
který menoval tu úradnicku vládu a teda mále nějaký zámer.
Prečo jste sa vy zatěla rozhodlí nemenovať úradnicku vládu?
Z věcerych dvou vodou zatěl jsem se rozhodlí nemenovať,
při čom jsem připravená ten krok urobiť,
kdy dnes stanou koností, o ktorých hovorím verejně,
hovorím od nich od začiatku a hovorím ich stále rovnako.
A to jsou zásadné zlíhania vlády Eduarda Haigerá.
Myslím zásadné tak, že například premárnime šancu
v pláně obnovy v nějakými milnikmi, a nebude možné ich naplniť,
můžné ani zvrátit.
Zároveň je třeba si uvedomit, že hovoríme o pár mesačnom obtobí.
Slediska toho, jak by tamaly priznoví lidě do egzekutívných pozící,
hovorí se o 100 dňoch vlády, který se ty lidě i bá,
kdyby výstno zmysle rozhlyjadajú na to,
aby mohli plnohodnotně vykonávať právom oci.
No a to plnohodnotně je těž ten problém,
protože všetky parlamentné strány hoci něj,
které už pracujú s toho možnostiou ve dněch vymenuje,
ani jeden z politikou z parlamentu nedal avízo,
že by takéto vláde vyslovil dvoveru.
To znamená, že by fungovala vo veľmi silných limitoch,
podobně jako hegerová vláda.
Ale zároveň tejto vládnej koalíci, po príslube bývalých člověr koalíci,
je stále prechádzajú mnohe zákoli.
Tej vláde, kterou by som jen vymenovala,
zatěali avízo od všetkých strán.
Dokonce neverejně mi bylo povedane,
a to si němožeme dovolit.
Bezohladu nádvovody je to závažný krok,
který jsem rozhodl do toho urobiť, kdy to bude nevihnutné.
Vrtěmi alebo něj veľmi presně a prísně
sledujeme jednotlivé oblasti potenciálných zlihaní
alebo haváry, kde by se mohlo naozaj preklopit,
že si povím, že to stačilo a musí mít do tohoto modelu,
jako jsem povedala, som na něho připravená.
Nemalo by by v vašem prírodzenom zaujime, aby byla krajina,
čo nejlepšie spravovaná. A ke teda samotný politici hovorí,
že ta vladovoj byla lepša, tak něj to dostatočný argument,
abyste konali.
Tam jsou tě dvá dvovody, které jsem povedala pred ty.
Byly by to lidi, který v exekutí ve Niesu,
a potrebovali by čas na to, aby sa v něj zorientovali,
a druhá vec, tejto vláde, aspoň prechádzajú zákony v parlamentě,
které jsou nevihnutné přeriadění krizy.
Všetky a výzra, které som zatěl mala, byli také, že tej úradnické by zákony neprechádzali.
Pán prezident, větě si vypredstavit,
že byste nechali prímoci vládu na 10 měsiacou vládu,
ktorá stratila dvověru v parlamentě?
Já myslím, že každá situaci je jiná, každá je specifická.
Pravdou je, že v případě, že vláda stratí dvověru v parlamentu,
tak naše ústava říká, že měli být vylášený,
vylášený mimořádné volby.
A předpokládám, že bychom asi takovou situaci právě řešili vylášení mimořádných voleb.
Což ale nakonec se stalo i u vás,
jenom ten termín je možná trochu dál,
ale na druhou stranu stejně vláda, která nezískádu věru,
tak vykonává vládu až do dalších voleb,
takže by to více méně bylo stejné.
Těsně před inou gurací, pane prezidenté,
jste v rozhovoru pro podkást keci a politika uvedl,
že považujete za rozumné, aby člověk v prezidentské funkci
se trval pouze jednovolební období,
protože se díky tomu minimalizuje riziko,
že v ní propadne pocitu vlastní vyvolenosti.
Skutečně to považujete za nezbytnou podmínku
proto, aby se toto prezidentové ve funkci nestalo to jednovolební období.
Nezbytnou určitě ne, ale já jsem taky řekl,
že pokud někdo vykonává takovou práci naplno,
takže těch pět let vě až až.
A to si myslím, že já si potvrdí každý, kdo si to vyskoušel,
takže neznamená to nutně, že to tak bude,
ale nic nevědní na tom, že 100% výkon
v prezidentské funkce po devu pěti let dá člověku asi hodně zabrat.
Těčtvrtý český prezident, který nastoupil do funkce,
měli jsme předchozí tři prezidenty všichni tam vydrželi dvě funkční období,
stalo se některému z nich podle vás,
že byhem těch 10 let propadl po citu vlastní vyvolenosti?
Tak vím o jednom, že se mu to nestalo,
ale nebo spodně, že se mu to tak úplně nestalo.
Budete se tím svým názorem na vhodnost
se trvat v prezidentské funkci jednovolební období,
budete se jim řídit a jste připraven už není vyloučit,
že budete kandidovat v těch příštích prezidentských volbách
v České republice?
Já vím, že byste mě k tomu rád dohnal,
ale takovou taktickou ani strategickou výhodu
svým případným oponentům dáte mužu.
Pani prezident, káko se na to pozoráte vy?
Aj, vy si myslíte, že jedno funkčno oddobíhá dost?
Uprimně povím, že je to témastero
se zobudza, masterov zaspávám celkom úprimně,
a z logických důvodov,
protože okrem toho, čo tu bylo povedane,
na jednej strane daj si pozor, aby nás to neprerastlo,
aby to, čo je na tom silné a krásné
a zároveň nebezpečné, a to je výkonverajné moci,
aby jsme se v tom neestratili,
aby jsme se jedno ráno nezabudili a nevedili,
že nemáme kontrolu nad tým, čo je najdvolíštější,
a to je sami nad sebou, nad svojem egon.
Alebo, že jsme to kontrolu vzdali.
Na toto, na jednej strane.
A na druhej strane človek musí velmi silno zvažovať svoju energií,
svoju silu, svoju vhodnost v danom čase,
v danej krajeně, svoju užitočnost.
To na jednej strane, na druhej strane,
a no, tých 5 rokov, ktoré o rok do vrším,
teda mám za sebou Takmer 4,
jsou zároveň silnou z kusenostiou,
ktorá se ní je lahko zahadzuje.
Je to množstvo kontaktou.
V ľudských kontaktou s ludmi,
ktorí jsou dôležitými lidrami na tomto světě.
To jsou děláši věci, ktorej jsou dôležité
preto zvažovaní s tej continuity a pokračovaní v začatom.
A no, všetky těto aspekty třeba velmi citlivo vážit a zvážit,
a najmed to, do jaké měry by som naplikat v mojom prípade
vedela, mohla byť užitočná pre tuto krajenu v danom čase.
Já si myslím, že okrem toho jednoho rozmoru,
kterou hovoril pan prezident,
aby tomu člověku, tomu prezident,
to by prezident ke nepréráslo cez hlavu,
je tam ještě druhý rozmér, ktorý podle mne na Slovensku
špeciálně potom, čo vaš predchoca,
pan Andrie Kiska, se nepokusilo znovu zvoleně.
Vyslala signál, akoké by to nebo odvoložité,
akoké by to nestalo za to,
znová se pokusit o to byť prezidentom.
A jako nový nár, teda som to vnímala velkou chybu,
že sami zdalo, že to je odkaz,
ktorý hovorí, že vlastně nějakou by na tom nezáležalo.
Ně, to to trochu, a je situácia,
ktorá na vás kladě je velší tlak,
protože, akby ste to,
aj vy zopakovali po Andrie Kiska,
tak by se z toho pomadě už stávala
taká tradicija, čo asi nevolí mi dobra tradicija.
Bolo by to druhý krád, nevím,
či dva pokusy, alebo dva prístopy,
zakladajú tradiciju.
V každém prípade, to,
čo už bylo povedané,
je to naozaj, mám dad je 5 ročný,
a ak se o člověk snaží vykonávať
v čom najväčšom nasadění a
v čom najlepšom umysle
a vklada do toho naozaj celého seba,
tak ono to nije je málo.
Ty máme nechcem povedať, a rozumím tej otázke,
že ako keby hodit to
lachkovážně, záhlavu, to těžně je
dobrý prístup, a to ne tvrdím,
že toto pan prezident pětchádzajúcí urobil,
nemám jeho to pánky, aby jsem ho súdila,
takže zatěl mám
ještě nějaký čas se rozhodnout, a
ale chcem výslat signál, že to
rozhodovaně a zvažovaně
je maximálně zodpovedné.
Posledná otázka týmto smerom
nije ani termín, na kterým zvažujete,
že kedy to rozhodnout je oznámitě.
Je.
Je.
A i nama pověď jak?
Ně, samozřejmě, ten termín se blíži,
protože mě myslím, že je potrebné
dlho otálať, ale je to
v horyzontě týždňou.
Vám prezident,
odvážil zvolení a jste vyjádskat,
zopakovali, že vyšekrátská štvorka
si žijela na prehodnoteně.
Problematicky, ale tak jsem tás povnímal,
který je najemepostoj madarská
ku vojne proti Ukrainy a Grusku.
Je podle vás ještě šansa,
že se Viktor Obam vrátí zpěť
na Evropsku cestu,
alebo ho už treba odpisať a vnimať
ho jako nebezpečenstvo?
No, V4
samozřejmě si zaslouží,
abychom
ji přehodnotili, protože
pokud bychom je chtěli
vnímat jako
nástroj k koordinaci
případně si jednocení
zahraniční politiky
nebo dokonce bezpečnostní politiky,
tak to je ambice, která se
stávajících podmínek nedá naplnit
a v tom případě by rozhodně
smyslel neměla.
Ale pokud ji budeme vnímat
nejenom v kontinuitě
té době, po kterou trvá
to, co zatím přinesla dobrého,
pokud ji budeme vnímat
jako konzultační forům
pro všechny otázky, na kterých
jsou schudneme,
tak si myslím, že smysl dává
a nemá zase cenu
to nějak přeceňovat a dávací
nevyšší ambice, než jsme
skopni naplnit. A pokud
o Viktora Orbáná
já myslím, že s Viktorem Orbánem
nestoji a nepadá
ani maďarskou, ani V4.
Takže dejme tomu čas.
Pani prezidentku, považujete
i vy, vyšekrátskou čtyřků
za prázdnou návdobu, což je termín,
který v souvislosti sní použil
pan prezident Pavel, má podle vás
smysl pokračovat
v rozvíjení této formy regionální spolupráce
ve střední Evropě?
Já se nedávno vědrila
k hladom V4,
že si myslím, že
přechádza krizou identitý, protože
ten původný zámér založenia V4
je jedyně s
nieselkom náplňaný možno, až dokonce
věraný. Zároveň je
zaujímavé sladovať tu zkůsenost
počas tých
takhle 4 rokov, na jenovlivých samítoch
s lidrami V4
a zároveň
aj v kontakcie s zahraničnými
albo západnými lidrami Evropských krajin.
Já myslím, že dnes V4
nije vnímaná
jako jednotný politický blok.
A je to tak z toho dvovovodu, že máme
na velmi dôležité oblasti
různé názory.
Máte lidi o dodřevaně princípou právného
štátu a samozřejmě
je pokia lidi o některé aspekty
u krajiny vsovislosti s vojnou, ktorá tam je.
To jsou jako kdyby
hodnotovou zásadné a závažné témy
a otázky, o ktorých pravidelně
na V4 hovoríme.
Musím zároveň povedať, že
jsme si o zečetku nastavili
velmi otvorenu komunikáciu
počas rokování o všetkých dôležitých
témách, vrátaně týchto.
A podle mojho názoru ten format
představuje
format,
ktory udržijáva dobré
susetské stěchy.
Já to tak vždy obrazně hovorím,
že geografia prekoná dlužku
našich funkčných období, takže suset
my budeme vždy a mezi tým
sa vymení a lidry, ktorí možno
někdy v buducnosti nájdu
hodnotovu zhodu od voležitých témách.
Má zmysl pre udržijavaně
kulturné výmeny, občianské spolupráce
a všetkých týchto aspektov,
ani zo západu, nie je vnímana
jako jednutný politický blo.
Máni prezidentka, obávate se,
že by se slovenskou mohlo vybrať
urbanovou cestu?
Ano, protože některé politici otvoreně
hovorí, že vzlědají
k jeho štílu politiky
a myslím, že to s velkou měrou pozornosti
sledují věcerní politické
lidry
na západ o tělto.
Celkovo
věcere extremistické
narrativy získavajú
možno vešu míru popularity
a z tohto dvovodu
jako keby některé tě
vzorce, alebo
příklady
politiky a přístupou
zdá se, že jsou inspiráciou
pro jiných populistických lidrov
v Europě. Pravé z tohto dvovodu je
velmi dôležitá, dôležitý prístup
po zostrani Evropské unie.
Myslím tím dôslednost, konsekventnost
pokud je lidé například
věcerní benefitou, ktoré musí
být navězané na dodržiavaní
príncipou právného štátu.
Pane prezidente, vy se
ešte tento týden vlastně vydáte na
další návštěvu, pojedete do Polska.
Polsko chcete ujistit o
spojeneckém závazku
ze strany České republiky, který byl
spohybněn vaším soupeřem
v prezidentských volbách v samotném závěru
kampaně. Nicméně, Polsko je
země, která za současné
vlády také
príncipu, podle kterých se řídí
liberální demokracie, jako je
například nezávislost justice.
Jste připraven zvednout i toto
téma, při svých hovorech, v Polsku
s nejvyššími představiteli Polska?
Příměřečenou nemyslím si,
že by to zravna a bylo
vhodné tema pro první návštěvu.
Na druhé straně s Polském
schodneme v řadě
důležitých tázek, jako je
například pohled na Rusko
a podpora Ukrainy
ale i regionální spolupráce.
Takže myslím, že to
hlavní o čem se bude, o čem
se budeme bavit, tak budou
v této dobu spíštá pozitivní témata
a k těm dalším se můžeme dostat
při dalších jednáních a myslím si,
že těch příležitostí bude
celářada.
Mám otázku pro vás oby dvoch.
Slovensko a česko zažívajú mimo
riadnu situáciu, protože
v tomto momentě máme prezidentku
i prezident tam a dokonca je oby vlády, ktoré
podstate jsou na jedné lodi.
Vidě to najviad zasí
přitémé vojiny proti Ukrainy,
kde vás nepanuje zhoda,
kde myslím, že nije nějaký zásadný rozpor.
Je to příležitost
při naše krajiny,
že můžeme hovrit naozaj s poločným jedným
hlasom. Je to šansa,
že by nás mohli víat spočuť
v Európe a že by jsme mohli
být silnější, pani prezidentka.
Nebo chybně, ano, i keď musím povedať,
že sila nášho hlasu
jako suverené krajiny
je primeraná.
Jé, jsme respektovaný partnér,
jsme respektovaný
člen Európskej unie
a spojněc v rámci Aliancie
myslím, že Slovenska republika
to, co robí, jakým spůsobom
se stáví a například už spominaným
principom právného štátu
alebo aj k pomoci Ukraíně
se zaradila medzi
ostatné západné krajiny, ktoré pomáha
je tam presně taky sto, jako je Česká republika
myslím si, že
v tomto nemusíme
presvečených to, kde v ní
mám skoro vyšší úměru
potrebí angažovanie
alebo vysvetlovanie je doma
protože ta podporá doma pre Ukraínu
sa znížuje tak české, jako je
Slovenské republike.
Navonok teda v rámci zahraničné politiky
já v ní mám dvoložitost
udržané jednoty, ktorá zatěl do držané
alebo udržané je, či už je to
Evropské úně, alebo v rámci
Severoatlantické alianci, alebo
čím jsme jednotnější, ty jsme
předzene silnější.
Mám prezident.
Já si myslím, že hlas regionu
až na některé malé výjimky
je slyšet poslední doběž
naopak, že střední východní Evropa
nabrala na bův dynamiku
právě s konfliktem na Ukrajině
a protože se
k tomu
postavila odpočátku velice
razantně, jednotně
a taky do zlasitě
a tak si myslím, že
dokonce někteří přestavitele
řekněme tradyčních
Evropských demokrací
se začali obávat, že se začíná
posunovat těžiště
v Evropě.
Nemyslím si, že by to úplně
tak byla pravdále na druhou stranu
proč toho momentu
nevyužít, proč
se nepokusit hledat další témata
může být například
i poválečná obnova Ukrainy
může to být
větší regionální spolupráce
v rámci přípravy Ukrainy
na členství v Evropské unii
a výhledoví je možná
i na členství v NATO
a tam naše země mohou sehrát
poměrně zásadní roli
takže já bych se te dynamiky
vůbec nebál, myslím si, že bychom
měli být sice pokorní
ale dostatečně se by vydomí
Pani prezidentka, dnes v prvě běhu dnia
na tlačové konfrenci jste hovorili
o tom, že jste se rozprávali o možnosti
že budete spoločně chodit
na některé zahraničné cesty
je to preca ten prejau
že si to uvedomujete a je věž,
že to vlastně chcete posilniť
Samozřejmě, a když jsme to myslili
asi na dráme dělenibat
ty, co se ukrainského konfliktu
ale širše například
při přesadzovaní ekonomické dyplomácie
možno, že alebo iných ďalších zájmou
kde naše štáté se zhodnou
na tom, že posilniť partnerstvo
s někým, z napr. jiného regionu
bude dávat je zmysel
a ta synergia bude ještě silnější
a posilni ten zámer
tak v takom prípade má zmysel
napr. je spoločná cesta do zahraniče
Pane prezidenta, se ještě jednou táskou
vrátím konomu utváření různých spojenetství
v rámci Evropské unie
pochobitelně klíčovým partnerem
a politice pro vás je vláda.
Pan premiér Fiala nedávno
hovořil o tom,
že by mohla vzniknout jakási
osavaršava prahařím
hovořil o tom, že tyto tři země
mají vlády, které mají v řadě
ohledu podobné názory
například i na podobu
Evropské integrace.
Jak vnímáte premiérovu aktivitu
při vytvoření toho
uršího spojenetství? Jak ji vnímáte vy?
Já ji vlímám v kontextu
toho, že
premiérová strana
tedy od E.S.
se cítí být
z lediska pohledu
na současný svět
blízko současné vládnoucí
Polské strane a také vládnoucí
stáně v Itálii, což nemusí
nutně znamenat, že je to názorem
celé koalice.
Uvidíme, jak se to vyvěnede
dálej a samozřejmě
zaneční politika státu
by měla být koordinovaná
a že by měla
být výsledkem souhry
mezi všemi aktéry zaneční politiky.
Pokud bude na něčem takovém
panovat schoda nejenom
mezi těmi třemi zeměmy, ale
také v celé vládi
i v parlamentu
tak já jsem připraven
jít stejnou cestou.
Pani prezidentka, chceli byste, aby do tej
osí teda tam zapadla někde
malá odbočka do Bratislavy?
Já si myslím, že
dobrá a správna uváha
vytváradí další partnerstva
a tomu se snažíme podrěďovat
jen našich roky v rámci zahraničnej politiky
a už na spomínanom hodnotovom
základě
velmi potrebným partnerom
prená a správnašou ekonomii, tu je samozřejmě
německo. Práve preto kultivovaní
vztěhou z Berlínelma, lebo teda z německom
je ma množstvo výhod.
Ale samozřejmě, například slavkovský format, ktorý
spomínal je dnes na rokovaní, to znamená česko,
slovensko, rakusko
alebo krajní jako je dánsko, ktoré
může být pre nás a je pre nás mnohom
inspiráciou, dálo by se pokračovať
že tě děláši je jako keby
ten rozvoj spolupráce, či už
bilaterálně alebo multilaterálně
má zmysel a má
zmysel náme vtedy, jak je to naozaj
spoločné postavena spoločných
hodnotových základoch. Děláším dobrým
formatom, ktorý je funkčný
a dobrý a je vlastně dojisté měry trochu situačně reagoval
na situaciju na Ukrainii v Bedevina,
čiže východné krídlo.
Prvně dávno jsme se opetovně stretli,
budeme hostiť sami v Bedevini v júnina
slovensku, či je to taky sto format
hlávštátov východného krídla,
kde má mě samozřejmě
v prvom rádě závujem bezpečnostný
a ten nás posuva napríklad
nás posunul v velmi konkrétné oblasti
posilnějů, posilnějů
vojenských jednotěk, ktoré brálnia
a toto mohli malou poznámku.
Ještě my jsme to dnes
rozebírali s premierem Hegram
a já úbec nějak
nespochybněji užitečnost
různých uskupení
a na druhou stranu
si myslím, že bychom měli být
dostatečně fleksibilní k tomu,
abychom hledali spojence
a ne v rámci konkrétních uskupení,
ale třeba na konkrétní témat.
Tedy vlastně takové ad hoc koalice
svolných, které
v rámci
existujících uskupení těch větších
jako Evropská onie na to
s druží několik
zemí třeba i nesourodích
ale které se schodnou
na jednom konkrétním tématu
a budou schopni mluvit jedním jazykem
a vytvořit tak dostatečnou váhu,
která v tej organizaci pak bude
schopna převážit rozhodnutí
na tuto stranu. To si myslím,
že dává smysl a pokud takovou fleksibilitu
budeme mít, tak to bude
nejkeškodě, ale naopak k úprospěchu
těch organizací.
Sme zmínili, že to první
symbolicky významnou vaší společnou cestou
o které se hovoří, by
mohla být cesta do Kýjeva
na Ukrajinu. Řekněte,
jak to v tuto chvíli s přípravami
na tuto cestu vypadá, počítáte oba
dva, že pojdete společně do Kýjeva?
Otázka na mě nema
napadním prezidentem. Na vás oba,
můžete začít, pane prezidentem.
Tak já jsem mluvil
čerá s prezidentem Zelenckým.
Domluvili jsme se na tom,
že ta cesta
mohla proběhnout samřejmě
v závislosti na bezpěčnostní situaci
v průběhu Dubna.
Takhle široké
určení je samozřejmě
i z bezpěčnostních důvodů,
ale z paní prezidentkou jsme se schodli
na tom, že bychom do Kýjeva
jeli společně.
A myslím si, že by taková cesta
měla nejenom praktický význam, protože
obje naše země význam,
mě Ukraíně pomáhají Uénzky
a na cestě jsou další
možnosti a skopnosti,
které Ukraíně jsme připraveni poskytnout,
ale zároveň, že by měla velký
symbolický význam.
Cůlesím, velmi rada se teď cesty
zúčastním, jestli jsme ale pozvaně
ještě konce minulého roka, ale máli
jsme ďalšiu fázu
vládnej krízy, v mutropolické krízy.
December bol tak, ako bol
a následné mesiace, a potom
tato ide a spoločné cesty,
takže velmi rada
tu mojou cestu zlučím s toho,
vašou cestou, myslím, že to bude
silné a symbolické.
A považujem za
nielen, že silné a symbolické
pre Ukrajsku stranu, protože tě pozvánky
alebo pozvaně od
pana prezenta Zelenského,
byli opetovně zdorozňované,
ale je príznám se, že
ta cesta, kterou som absolvovala v juni minulého roka,
myslím, že je
pár momentou počas výkonu mandatu,
ktoré vás poznačí na celý život.
A toto je učitě jeden z nich.
A teraz bez aké okolek
sentimentu alebo neprimeraného,
neprimeranej emocionality
tam ide naozaj o život.
A my to si se vidíme
zprostredkovaně, cez media,
ale byť tam
a vidějtejtej ten spôsob života,
ktorý tam preběha
pod neustálným potenciálným útokom,
to je
myslné nějče, co sa dotkně
každého
embatického človeka, a práve,
koli tomu je dobré a dôležité,
okrem toho, že to pre nich
znamená symboliku, tak myslím si,
že aj pre nás, keci aktualizujeme
potrebu tej pomoci
a toho postojo v Ukraine.
Růzká válka
proti cele Ukraine trvá rok.
Ukraincům se daří
odolávat, daří se jim
postupně získávat zpět
i drýve okupovaná
území ruskem.
Daří se jim to
také hodně zásluhou
pomoci, které
se jim dostává
ze západu,
dodávkám zbraní,
které se jim
dodávkám zbraní, které dostávají.
Vyste pane prezidentena
bezpečnostní konferenci
v Mnichově hovořil o
realistickém přístupu
k tomu konfliktu.
V rozhodu, který jste po té, na konci
konferenci poskytel Deníku N, tak jste
do slova řekl.
V okamžiku, kdy si Ukrajíci sami,
ale skutečně nikdo jiné zaně vyhodnotí,
že část území,
kterou dosud s třeba ještě neosvobodili,
vyestala další desítky tisíc životů
a ten kousek území jim opravdu
za tak vysoké stráty už nestojí,
musíme mít ten realistický pohled.
Konec citá tu vaší odpovědi.
Vyzdůrazňujete, že musí jít o ukrajinské území.
Nemí to, ale tak,
že to rozhodnutí faktycky stejně
na konec udělá západ, protože
ve švíli, kdyby přestal
počporovat Ukrajinu a přestávalí dodávat
zbraně, tak její obrana
bude prakticky nemyslitelná
proti té ruské agresy.
No, v tom je právě ten zásadní rozdíl.
Protože my se tady bavíme
v souvislosti s konfliktem na Ukrajině
o naprosto zásadních príncipech,
na kterých stojí naše
společnosti.
A pokud bychom
my dnes začali Ukrajině
vnucovat myšlenků,
že u stupek rusků
je řešením,
tak ty príncipy popřeme.
My jsme si to zažili.
Já myslím, že zrovna v případě
meze mě,
když se podíváme
zpátky do historie,
tak my bychom měli tomu rozumět.
Protože my vlastně dnes,
když bychom Ukrajině říkali,
že má rusku postoupit
svá území, tak by to bylo stejné
jako pomnichovské dohodě.
A tohle my předzadělat nebudeme.
Já myslím, že
je to naprosto v našem zájmu,
abychom Ukrajinu podporovali
do okamžíku, který oni
sami se vyhodnotí.
Samořejmě ideálně do úplného
vytlačení ruských
sil z jejich území
a do obnovení celistvosti jejich granic.
A tohle můžeme většinu
ideální varianta.
Ale já jsem strávil většino život a farmátě
a nejsem ideálista,
jsem člověk, který ví,
že situace se většinou nevyví
podle toho, jak si jí přejeme.
Já bych to moc Ukrajincům přál
a myslím, že proto musíme udělat všechno,
ale právě proto zúraznějí,
že to rozhodnutí, kdy už je
dost, musí být na nich.
Ne, nesmíme jim ho vnucovat my,
ani tím, že jim řekneme,
kterou my plážujeme za konečnou,
ani tím, že jim přestaneme
dodáva zbraně.
Protože to by byla z naší strany
v postatě zrada.
Pani prezidentka, ako to vidíte Vy?
Je povinnosti u nás západu
podporovať Ukraínů
až do momentu, kými oni do to budu stát?
Moje názor
na pomoc Ukraine je
dlhodobozná, my nepovím, teda
ničnové, a myslím si,
že máme pomáhať Ukraíně
a máme je pomáhať aj vojensky.
Já rozumím, že pre mnoho
náslovenskou, možná v České republike
práve tento aspekt pomoci
že vzbudzuje obavy.
Že vzbudzuje obavy, či príli
slovenska republike, alebo tě štáty,
které vojenskou pomoci poskytují,
či prvěžně ryskujeme.
To je to principílna otázka,
protože, musím povědět,
že já si vnútorně těžké prechádzala
samé v sebe procesom,
že či je to fair, či je to dobrý krok,
trval to velmi kratučko,
asi sekundu, kým som si s odpovedala,
že ano, ale
a to posatě z jednoduchého dvovovodu,
já si to možno troško insitně,
ale jako keby
vybavila v obraze, keď vidím,
jako někdo
fyzicky útočí
na slapšieho.
A teraz, jako keby, moj postoj by bol
taky, že tomu slapšiemu
držím palce
a mám
ten postoj, veď se to také sam nějak vyrěší
a nechám to na nich
a přitom vidím, že jedný agresor
a druhý je obeď,
tak vlastně to u svou pasivitou
by to znamenalo, že pomáhám agresorový,
to je úplně jednoznačně zároveň
Ukraina
a naša pomoc Ukraine
neznamená pomoc nikomu,
kdo agresívně dobija iné územia.
Ukraina sa bráni.
Ukraina bráni bombardované civilné objekty
respektive, dělší objekty,
ktoré jsou evidentným terčom.
Takže tam naozaj chvílku být
a vidíte to, že to něj su zbludila
strely, to jsou
prerusou pre nich,
legitívna terče útokou
to, co tam děje, je naozaj obrovská hruoza
a je to
principiálna veczladiska hodnota
do državania medzinárodného práva.
Naša pomoc je aj pomoc
aj, kdy se to možno nikomu nezdá,
ale aj stabilitě a měru
v tejto časti, protože ta vojna
se drží, čím dělá je tým věc na východnej hránici
a nepresahuje práve našou pomocu Ukraine
nepribližuje sa s nám.
Je to boj
o europské civilizačné
a svetove civilizačné
hodnoty práve kvalitomů
vyše 140 krajin na podě o ezen
jednoznačně odcudilo
tuto vojnu na Ukraine a množstvo
desiatky krajin z celého sveta
pomájí Ukraine vojenské
a je som velmi rada, že jsme na tej
zprávné strane historie.
Já bych nedad zustával u toho tematu
a myslím, že je dobré
zopakovat
jeden základní argument
proti tvrdzení, které se objevuje
hodně často
u nás i u vás.
Asi ce lidmi, kteří říkají,
že chtějí mír.
Já myslím, že všichni jsou
ní lidé chtějí mír.
Jel to jakým způsobem je rozsažen.
A pokud někdo si představuje,
že tím, že chceme mír,
že to dosáhneme, tím, že přestaneme
zbraně a tím
nastane prozření
a Rusko se zastaví
a dosáhneme nějaký kompromis.
Je to naprostá iluze.
Stačí se nejenom podívat do historie
na mnohopříkladu, stačí se podívat na to,
jak Rusko a Rusové
vnímají svět.
V Ruštině
ani v ruském chápání něco jako
kompromis neexistuje.
Byť to vyhrává
nebo prohrává.
My mohli v ním takový kompromis
je oddechový čas
pro další
expanzy.
A to je spůsob, jakým
naprostá většina Rusu uvažuje.
Stačí si poslechnout
ministra Laborová, stačí si poslechnout
komentátora Soloviova,
stačí si poslechnout
často i
Putina nebo Šojgu a další.
Tak ti hovoří naprosto otevřeně o tom,
že potom co
vyspešení Ukraínu, tak bude
na řadě Moldavsko a další země.
Soloviov, kde tak daleko, že by nejradši
vyhlásil válku hned Polsku a poněm
celé Evropě, takhle bohužel
mnoho Rusu uvažuje, to není jenom Putin,
to nenenom Soloviov.
To je dnes opravdu přes 70
možná 75% všech Rusů.
Takže
máme samozřejmě
mít na mysli dosažení míru.
Ale toho míru musí být dosaženo tím,
že Ukraina
na svém území Rusko porazí.
Není nutné porazit Rusko celkem,
ale musíme ho
donutit k tomu, že Ukraina
obnoví svoje hranice, protože
jinak se bude Rusko cítit v roli výtěze.
A to se nám dříve nebo
později výmstí.
Pani prezidentka
kandidovala ještě pred začátkom
do fazy vojným.
Vy jste však kandidovali už v čase,
keď vojna byla tu, a viděli jsme,
jaká to je hruhodzá.
Je to stresujuce, keď vidíte prezidenta
Zalanského, který se vlastně
v přeběhu jednej noci stál
s prezidenta vojnovým lídrom.
Je to stresujuce pro vás,
že si uvědomujte, že by se to
v podstate mohlo stať aj vám?
Samozřejmě, že to je stresující.
Já se na to možná dívám
trochu jinak, protože
byl konfliktům blízko,
byl jsem ve válkách
i sám.
Takže vímo, čím to je.
Na druhou stranu být
v roli hlavé státu,
který je napaden takovým
protimníkem, jako je růzko,
který zemí, která má
sice ne, druhou nejsilnější,
ale velkou armádu
a hodně silnou.
Říkala u nás expertka
Dana Drabová, že je pravda,
že růzko má druhou nejsilnější armádu
na Ukraině.
Postatě v situaci,
kdy jste na to sami
a Ukraina na to byla sama,
protože
není v žádném spojeneckém svasku,
nemohla se spolehnout na ochranu
podle článku 5
sebroatlantické smovy, tak jako mi
a mohla počítat
jenom s tím, že
my se zachováme správně
a možná ji pomůžeme.
A vlastně z toho počátku,
kdy
růzká armáda zautočila
na Ukrajinu ze 3 světových
strán obrovskou silou,
tak bylo asi málo lidí,
kteří věřili,
že to Ukraina ústojí
už úbecné,
že byla skopna ustát to tak dlouho.
Pro mě
ať už si myslíme o prezidentu
Zelenckém cokoliv,
tak se určitě zapíšet
do dějen a jsem přesvědčen,
že se o něm v určitých aspektech
bude i budoucnu určit, protože
člověk, který nezešel
z politického prostředí,
který se krátce po tom,
co se stal prezidentem,
dostal do takovéhle situace,
tak to zvládá na prosto obdivů hodně.
A já myslím, že
když je to roky, jako například
to jeho pověsné video
prezidentut, předseda vlády tut,
to se prostě dostane
i do učebnic strategické komunikace,
protože je to naprosto stručné,
ale dodá to morálku,
lidem, vojákům,
naprosto nevěřitelným způsobem,
stejně tak jako to přinutí
všechny ty kolem, kteří
jsou v komfortu na toho deštníku,
na to, že se zastidí
a přijdou teukrajině
se všímet, co bude pod hranicí
otevřené války s ruskem.
Myslím si, že opravdu odvádí
úžasnou práci, a i když
jsem tam možná působí
až příliš na léhavě,
tak je to právě z pohodlí
našich obyvacích pokojů a nebo jednacích místností.
Být věho kůži,
myslím si, že by mnozi byli
ještě mnohem na léhavější.
Takže pro mě opravdu
je to malý velký muž.
Přijde.
Jsi se stali prezidentkou
v čase, ktež vojina vyzerala
a potdá možno jsem bolí naivný,
ale myslím si, že v našich životoch
to tak blisko nezažijeme.
Zménil se o vášom vnímání
to, že jste vrchnovolítelkoho zbrojených sil.
Vnímate to,
jako něče, čo je ovala nebezpečnější,
jako v čase, kdež jste kandidovali.
Přiznal se, že tak to
se výkon svoje funkcie
nepozerám, že keby som bola
veděla bývala, či jak se to
třeba pěsněšit, pověd.
Tak to. Ako ta situácia
sa vyvíja v čase
a ten mandad je poznačený
mělem bezpečnostnou krizou,
ale covid tri vlády za tri roky
a tam mnohodělších
vecí.
Ale pokud jde o samotný konflikt na Ukraine,
je to samozřejmé
zaujímavá
výzva a obrovská zodpovednost,
protože vždyntě je informácie,
které zvládom na možnost
opoznamovat sa zutajovanými informáciami
mesiace pred tým,
ako sa ten konflikt blížil,
ako to vyzeralo, že to naozaj príjde.
Celí často Putin samozřejmě
dementovali, šlo ocivičeně
a ksi možno spomínatě,
až napokon o měrovu operáciu
denacifikáci, a teraz už otvorně hovorí o vojne,
to
to přicházalo naozaj postupně
a je velmi
zaujímavé
sledovat tento vývoj, sledovat
pana prezenta Zelenského, podpisujem to,
že podvád ze skvelou prácu, my jsme
tak trochu, ako keby nastupovali
plus-minus v rovnakom mesiací
alebo s rozdělom jedného mesiace do svojich funkcí
a tak jsme se aj vnímali,
ale teda jeho osud
to, co se děje na Ukraine
je diametrálně odlišné,
a je naozaj, keď jste tam,
všetky měsnosti vládne budoví obzvlážď
ale aj nemocnice
jsou vlastně prekryte
aby nebylo vidno, že se vnůtry světi
čiže o něj cez děm fungujů
stále v tmavom prostredi
odlučenost od rodiny
a vůbec tu zodpovednou skoro nesě na pleciách
je obrovská, zvláda to úžasně
zároveň musím povedať,
že tak, ako v ní mám
já svou poziciju v tomto mandátě
akby a naozaj
v tých prvých týždňovsme nevedeli
takovou zájdu
co to bude známenať
vedela som jedno, že pokiaľ budem čeliť
tomu, že musím sa tej situácií postaviť
ako hláva štáto, ako vrchná velitelka
o zbrojených síl
tak sa tomu postavím čelom
hoci som žena
hoci tu zkusenost nikdo z nás nemá
nemáli ani pan prezident Zelensky
ale verím tomu, že s tímom odborníkou
ktorý na Slovensku chvala bohu máme
že by jsme v tej situácií
k afterwards
?
?
?
?
?
Taky máme poměrně velkou skupinu lidí, kteří simpatizují s ruskem část z nich,
jste mohli teď vidět na vás slaském náměstí.
A co je paradoxní, že tě lidé tam přijdou vybavení českými vlajkami,
označují se za vlastence a na čepisy si dají ruskou trikoloru
a vykřikují Hesla, že by bylo potřeba, aby k nám,
Vladimir Potím, přišel udělat pořádek, tak za kvelidě asi nemůžete brát úplně vážně.
Ale na druhou stranu je jasné, že tohle je výsledkem poměrně dlouhodobé informační
nebo možná dezinformační kampaně ze strany ruska, která je zesilovaná našimi vlastními zdroji.
A mi tomu pohužel dlouhodobě nedokážeme dostatečně efektyvně čelit vlastní informační kampaně,
která by byla přesvětšíva, nenásilná, ale která by jasně ukázala, kde je ten protivník.
A asi by možná neměli lidé takový sentimentálný pocit,
že Rusko je tím posledním zachráncem tých zprávných evropských hodnot,
zatím co celá Evropa, spolu se severní Amerikou, jsou na té šikme ploše dekadence, odcouzení k zániku.
Zřejmě asi musíme být my sami atraktivnější, přesvětší vejší,
abychom lidem dokázali vysvětlit, jaká je realita.
A tady máme prostě velký dluch, máme ho společně a já si myslím,
že tady možná se nabízí prostor pro lepší spolupráci
mezi našimi dvěma zeměmy přihledání cest, jak čalí zde s informacím
a jak naopak poskytovat lidem ve stravitelné formě informace,
které je přesvětší o tom, že i když to u nás není ideální,
je to pořád nesrovnatelně lepší, než to, co mají dnes v Rusku.
Pani prezidentka, vy tomu rozuměte, že Pečot práve na Slovensku je to také...
Máte na to vysvětleně, že Pečot naozaj je tější slá,
lebo naozaj nie je suporovnatelné ani s Českou republikou
a tím nechcem vôbec pochybnit demonstraciju na Václavském námestě
je tam přišlo pár tisí zludí, ale tě přesku mi ukazují,
že u nás je to vyrazné víac zludí, který dlhodobo hovorí,
že majú simpatie k Rusku a Putinoví.
Máte pravdu, je to tak dokonce, že dlhodobejší po ruské agresy na Ukrajině
a začetku vojny to kleslo.
Naštěstě, že pred se to bylo, ale byl to nějaký signál
přece časť spoločnosti, aby prehodnotili svoj postoj.
Já si nemyslím, že na to existuje jedno príčinová odpovedť,
že to má jeden koreň, a i ba jednu príčinu.
Myslím si, že to je spektrum informácii o zjelavání,
například v historii,
cez zlihávajúcu demokraticku politicku reprezentáciu,
když každá naša chyba je využitá na ponuku rješení
radikálnou cestou.
Cez dezinformáci, které to už byli spomínane,
aby jsem sa velmi těšila naše spolupráci
v tejto oblastě i osobně s pánou prezidentom.
Ale zároveň netreba zabudnuť ani na to,
co hovorí naše informačné služby v tých častiach svojich správ,
ktoré jsou verejné a dlhodobo tvrděje,
že jsme v informačnej vojně.
Ta snahá preválcovať názory a narrativy na Slovensku
je príamo a velmi intenzívně pochádza z jedného zdroja,
konkrétně z růzka.
My, jako slovenská republika zla jizka počtu
tohoto typu útokou,
či jeho hybrydné útoky a vrátaně toho,
albo v rámci toho dezinformácie,
jsme násobně, násobně víac objektom
takého to informovaně alebo dezinformovaně,
ako například Česká republika a ostatné krajiny
o něj vedí, že tu je poslucháč,
alebo časť populace je na to bude počuvať.
Nysatá otázka ťažko zodpovedává
aj na samý tohoto rozných stretnutě,
jaké jsem spomínala, východné krídlo,
Polskou, pobaltě, Rumuní, ani maďary, ani česi.
Možno bulharí tak trochu.
To na Slovensku, aku odozvů, to predcalené
v častě populácii stále má je obrovské.
Je to, myslím si, že do jisté míry naozaj
aj jednak otvorenost tímto narrativom
a potom prísun tých dezinformácí
v obrovskom kvante a množstve
práve na Slovensku, práve slovanskému
čítatelový poslucháčov, a podobně.
Ale to b, co treba povedať, je,
že my s tým robíme velmi málo.
Toto, podle bezpečnostných informačných služieb
je už bezpečné snáhrozba.
To nije i ba, že nepohodlné,
nepopulouárné, alebo nevím,
aké to je bezpečnostnáhrozba.
A my, já jsem to príhovora
v Evrovském parlamentě povedala,
že demokracia může zahynuť na najví tu demokratovů.
Tu nikdo nevolá potom, aby sme obmedzovali
slobodu prejavu nějčo, čo je výdobitou
novembra 89.
Ale pokajel demokraciu, nebudeme chránit
a bránit demokratickými prostředkami,
tak můžeme být poslednou generáciou,
ktorém zažije.
Robiť to prostředkami, ktoré robí,
ktoré využívají iné západné krajiny
francúsko-nemecko našli na národné úrovni
nástroje, akým spôsobom
vyvodzovat zodpovednost prízně užívani
sociálních siětí, napríklad.
Na Evropské úrovni sa něčo príjalo
s odloženou učinnostiou.
Ale aj plug na majtělou plátforě,
myslím tým náme sociálné siětě,
na vyvodzovaně v výšej miere zodpovednosti
práca algoritmou, jako fungujů,
že podporují šíreně nenávistí,
anonímné účty.
Ďalšie množstvo iných tém
jednoduchom mám pocit,
že jsme tak trochu
jako demokratické lídry
zaskočený, opatrný
v tom, či máme právo urobiť kroky
na obranu demokrace.
Já si myslím, že máme
a už dávno jsme hrobyť mali.
Vy jste pane prezidente hovořil o tom,
že stát celhává v té komunikaci
s částí veřejnosti.
Jak konkrétně s těmi lidmi
vy jste popsal tě lidi,
kteří se účastnili té demonstracie
v Praze Neváclavskémi náměstí?
Jak s těmi to lidmi hovořit?
A co vy jako prezident
v té věci můžete udělat?
S těmi, kteří byli teď na demonstracii
už by asi nemělo smysl
moc hovořit, protože
tě tam přišli
s tím, že nechtějí naslouchat.
Oni chtějí bořit.
A to je to už jiná emoce.
Ale myslím si, že má smysl
mluvit s těmi, kteří tam
zatím ještě neprišli,
protože těch je mnohem víc.
A jsou to lidé, kteří...
Jsou to lidé, kteří jsou na jedné
straně frustrování třeba
s účasnou politikou vlády,
protože je prostě neoslovuje.
Mají pocit, že pro ně nedělá
to, co by měla.
A na tom mnohy tak není.
Je to kolikrát věcí špatné komunikace.
Vláda nabízí opozici,
ale taky všem těch, kdo chtějí
škodit příliš mnohu prostoru,
protože nepríliš
srozumětelně vysvětluvě svojej kroky.
A pokud ano, tak způsobem,
který lidi nechápou, nebo prostě
jim není vlastní.
Pani prezidentka správně řekla,
že to není jenom komunikace vlády,
že to je opravdu věc dlouhodoba,
která začíná už ve školách,
začíná dlouhodobou komunikací
a výchovou kodnotám,
kterou jsme bohužel,
taky dost poceňili.
A pak taky
pravdivými informacemi
nejenom o té druhé straně,
ale taky o nás,
protože pokud budeme dělat to,
že budeme naše vlastní výsledky
neustále vykreslovat
u dužových barvách,
pak nám za chvílku nebude nikdo věřit,
ani těch, kteří by jinak byli
na té správné straně.
A to je potom jenom živná půda
pro dezinformace.
Vlastně ta druhá strana,
teď mám na myslí zrovna třeba
který svůj původ v Rusku
a potom jsou už jířeny cestou
tzv. užitečných idiotů
ve spoustě zemí,
pak mají velice lehkou práci,
protože my im vlastně nabíjíme,
my im to dáváme na žlatém podnose
a oni se nemusí ani moc snažit.
Takže je to opravdu o mnoho opatřeních,
která bychom měli dělat
a bohužel, neděláme.
Ale když budeme chtít
dosáhnout toho,
že těch, kteří tam zatím nepríšli,
můžeme začít hned
a musí být opravdu dělaná kvalitně,
dlouhodobě, kontinuálně
a musí být pravdivá i tam,
kde nás to samotné občas bude bolet,
protože pokud přiznáme sami
potom, co uděláme chybu,
že jsme jí udělali,
tak tím nevytvoříme prostor
pro naše kritiky, kteří potom
nás za to budou kaménovat.
Slovenskou právě.
Slovenskou právě ješi
či a jako poslať
ukrajině naše odstavené
stíhačky MIGI.
Pán Przin, mali bysme ich poslať?
Hezké radit někomu,
že má něco darovat, co mi nepatří,
ale
takhle já jsem
zaznamenál vůli
Slovenská a ty
MIGI darovat. Já si myslím,
že to je obdivodný krok,
který by určitě
ukrajině pomohl.
Slovensko
má už na cestě
vlastně náhradu,
takže by nedošlo
k ohrožení obrany schopnosti
a výhodou
z pohledu této konkrétní
pomoci, z pohledu ukrainy
je to, že může začít okamčitě
používat, protože jsou to
typiletou, které ve výzboru
mají, nemusí se
přeskolovat, nemusí předělávat
základny, palivové
ospojenářství, munici, všechno
ostatní mají, takže by to
pro něj byla opravdu velice,
velice silna a okamžitá pomoc.
Ale samozřejmě rozhodnutí je
v tuto chvíli ve
Slovenském parlamentu.
To je tedy v národní rady.
Oni bych cel jel by rozhodla
pani prezidentka, ale to nebudem vlastním
trápit, ne? Iba, ne.
Jak to bych cel, tak bych cel, nebo bych cel.
Obajastě zvítězili jí s kampaniou,
ktorá byla slušná.
Nezapajali jste sa do útokoho, jako vaši
supery. Je to
špecifikum, iba, prezidentskou
volbu, je to možné
úspěť vlastní, iba v tom súboji
jeden na jedného na koniec, alebo
podle vás může zvítěziť
slušnost eft parlamentných volbach, pani
prezidentka.
Myslím si, že
slušnost nie je kalkul, slušnost
je,
alebo snáho tu slušnost je životný postoj.
A nevím si pred se, když by jsem se
v parlamentných volbach správa lajina.
Myslím si, že
ano, a velmi
si prajem, lebo kecladujem
tu stranicku, politicku
scénu a súboj, tak ako keby
jsme boli v takom
nevyhnutnosti
likvidovať politického
supera, čo je
absolutné popretě z místu politiky.
Politika má být verejnou službou.
Ako nále, já budem někoho
likvidovať, myslím, tím reputačně
likvidovať počas volebnej
kampaně, tak akým spôsobom
s ním následně mám potom spolupracovat
při verejné službe, akým tak to chápem.
Takže toto mi príjde velmi nešťastné
a najmé, jak se to děje
v demokratickom spektre, protože
dohadovať se na poli
demokratického spektra
o různých názoroch
a náhledoh na různé veci
může prebychať daleko kultivovanějšej
podobě, než jsme toho svetkami
zbavené osobných útokou, protože práve
toto, aké dovolíme,
že se rozlep ta demokratické spektrum
s výtězi extrém a to by bolo obrovská škoda.
Tam prezident, je to tak,
že ta služnost
byl slapšé oproti
strachu hnevů a zlostí,
ktory šírí mnohi politici?
Když se podíváte na historii
posledních, řekněme,
desetí let tak v našich
v České republice, který
ve většině volep
se zdálo, že naopak
hrubost, neurvalost,
překrucování faktů
bylo pro voliče
mnohem atraktívnější než služnost,
tak trochu interpretována
jako slavost, ale
mě velice potěšilo,
že v posledních parlamentních volbách
naopak ta služnost
výtězila, protože
Petr Fiala rozhodně se nedá
označit za politika, který by
si nějak liboval vhrubostech
a já doufám,
že ten trend snad
bude pokračovat, protože
lidem asi už
se začalo zajídat, dívat se
u stálé hádky
leží případně
polopravdy
a už jim takovéto
naparevání kohutů
začalo i trochu vadit, takže
si myslím, že
si uvědomili, že je
opravdu mnohem lepší poslouchat
argumenty, které jsou pranášeny
lidně a s rozvahou,
než sedívat
na skupinku
ukřičených politiků
jeden má větší ego
než to druhé, takže
nebo nevož ten druhý.
Uvidíme, jestli to bude takhle
pokračovat i dále, ale každopádně
je dobré, když potom
takové sekvenci dojde,
protože musím říct,
že třeba v dnešní době
komunikace s vládou je
velice
jem takhle jemnohem
snadnější, než to bylo dříve,
když se
ale prezident s vládou
na něčem
dohadovali, případně čekali
ze které strany přijde
nějaký uhívný manévr
a dnes ta komunikace je
jemnohem transpanitnější.
Neříkám, že bude vždycky
jednotná, protože
já jsem
do předů a vizuval, že rozhodně
nejsem vládní kandidátem, a že
s nimi nemusím schodnou vždycky a na všem.
Ale i když se s nimi neschodnu
a tak si to vyříkáme slušně
a na venek to bude
prezentováno argumenty
a nežádným podrazem.
Pani prezidentku, možná se teď pustím
...
...
... možná se teď pustím trošku na ten kýlet,
ale hra je v těch
útocích, kterým vyčelíte
ve slovenské politice.
Hra je v nich roli také
fakt, že jste žena, myslíte si,
že pan prezident Pavel, jenom proto, že je
generál k tomu, to může
mít snasší než ve?
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
tak to je v takéj dobe žijeme, jsou prvo lezec v tomto územi.
Někdo mi nedávnou povedal, že po 240 rokoch na v tomto teritoriu pomarájí terezi.
Jsem tím povedat, že si velmi želám, aby to všetky ženy v politiké poměj malé i lachší.
Sledoval jsem české prezidentské volbí a zaujolem keď český komentátory opakovali,
že to byla najdrsnějšia kampaň v české moderné historii.
Krutěl jsem nad tím hlavou, lebo u nás aj v bežný děň, v politiké,
je ovehle věc agresivy ty vůlgarnosti a klamstě.
Pani prezidentka je vám sa zdala česká prezidentská kampaň drsná?
Na české pomaryáno.
Pane prezidente, měláme teď v České republice poměrně specifickou situaci,
že prakticky všechny standardní politické strany zastoupene v poslanecké snimově
jsou stranami vládními, a v opozici jsou prakticky jenom dvě strany,
které fungují více méně na vůbcovském principu.
Za jak nebezpečné to považujete s ohledem na další snimovní volby?
Obáváte se toho, že by se mohl z této konstalace zrodit situace,
kdy úspěje v České republice třeba politik jako Robert Fico,
který bojuje s těmi sbraněmi, jakými bojuje na Slovensku?
No ne, tak úplně, protože ta situace opravdu je specifická.
Já myslím, že Robert Fico je jediný svého druhu,
tedy aspoň doufám, ale my nakonec máme dvě strany,
které mohou výrazně posílit,
zvlášť potom, co vidíme, co se děje teď,
kdy lidé samozřejmě jsou vnespokojení z toho,
že klesáji k životních úroveň jsou vnespokojení z toho,
že platí mnohem více peněz za energie,
že jím zbývá v peněžinkách méně peněz na potraviny
i ošacení jich volný čas.
Sou trochu frustrovaní z toho,
že té vládi nerozumí,
nebo že si myslí, že vláda dělá kroky,
které vyhovují jí, ale ne, občanům.
To všechno může vez k tomu,
že příštých volbách úspějí hnutí ano,
a že třeba výrazně posílí SPD, Tomia, okamory.
Což ale nemusí nutně znamenat,
že budou mít kovarišný potenciál k se stavení vlády,
protože v tuto dobu jsou úspíše soupeři,
než spojenci v opozici.
Ale to je věcí až vole pro roce 2024,
ale já myslím, že my máme teď dostatek času na to,
aby ta hle vláda ukázala,
že si zaslouží přízeň voličů i příštím volebním období,
aby dala najvo, že populizmus jim si se dokáže hodně slíbit,
ale z dalekané tolik dát,
a bude záležit na tom, jak ten čas výužije.
Do konce o rok později myslím,
že ještě pro vzniemovní volby u nás.
Na slovensku to znovu raz vyzera tak,
že buduce volbí.
Budu rozhodovuca, budě se znovu rozhodovat o tom,
či budu vládnu demokratii,
alebo, pardon, teraz demokratii bysme nemalo hovorit,
či budu vládnu ty vládnu teraz.
Demokratické sily,
či budu,
či budu vládnu demokratické sily,
alebo extremistí.
Vnímate to tak, a je vy, pani prezidentka.
Vnímate to tak, paradoxně,
jsem to myslím, že je na tlačové konferenci,
že posledné roky každé volby
hodnotíme jako tě klúčové,
ktoré rozhodnou buducnosti slovenska.
Jsme mlada demokracia, je to přirozené,
je to asi i tomu přimerané, právně podobně.
Budujeme si nějaké štandardy,
budujeme si demokraticku tradiciu
a institucije z nějakou kultúru a pamětěl.
Budujeme si politickou kultúru,
někdy to vyzera, že skor v někultúru.
Ale v každom prípadě těto volby
a je zhladom na to, že
tak uměru
někvality politického diskurzu
útokou, verejných útokou,
či nielena politických oponentov,
ale na novinárov, na menšiny,
také zhrudnutě slovníka,
ktoré občas žijal
předastě jako kdyby je do fyzickéroviny útokou,
čo už je úplně absudné,
takusia v moderných dějinách slovenská nepametám.
A toto je to alarmujúcé, toto je to vážné,
pod za účastí
silného vplivu,
jako som predstým vysvetlovala narrativou
a informačného plaku
s jiný krajný zvonku.
To v ní mám jako rizikové
a práve kvůli tomu,
to štěpeně demokratického spektra,
demokratických síl,
ktoré důfajme,
že budě skor vězg nějaké synergii
a spoddeklarované spolupráci
a je jediné,
čo může pomoct
tejto krajně zostatina
pro západné orientáci
a v tom dobrom klube,
v ktorom jsme zmézme respektovat na krajné naozaje,
ten pohlad zvonku na slovensku je
i chvala bohu prijazni vejší,
než ta každodě nos, ktorou si tu
v politické svére žijeme.
Takže veľmi důfam, lebo naozaj,
jako se tak zjednodušeně hovorí,
že zlu stačí na to, aby vyhralo iba,
to aby rozhádalo dobro.
Na to demokratické,
že můžeme být konservatívci, liberální,
můžeme mať rozné názory,
ale pokiaľ chceme a respektujeme
demokratické hodnoty,
tak něch nás spája to,
a to vůbec nije je málo.
Na tom to sa spojme, na tom to sa zhodníme
a tak to si vyberme budůcno slovenská.
Hovoríte, že jsme mlada krajina,
ale to porovnaně je kruté,
lebo veď Česká Republika
je tam úplně rovnako,
a zoslovenská to výzera,
že v České republiky je volbí nebývajů
tak v fatálnou záležitostiou.
Zoslovenská to výzera,
že či vyhrájú ty, alebo ty,
a spodně tak to zvyklou byť,
tak počatě základne smerovaně
sa nemení.
Je to podle vás, sledá pan prezent,
tiež tak, alebo
akáno tak prečo?
Já si myslím, že ta situace
u nás možná není tak vyhraněná,
která zaventuje jenom jednu stranu,
která zastává, ale vzalekané
v stále extrémní názory.
Hnutí, hnutí, ano,
je hnutím, které
samo sebe definuje jako
vše objímající,
tedy postatě jediovi je nevyhraněné
a z toho pohledu
není až takovým nebezpečím.
Já si se vedeno dosť často
na populizmem,
ale to neznamená,
že musí být naprosto zásadní
se populizmus
za nebezpečí, pro demokracii považují,
ale
učitě to není hnutí,
které by i případě úspěchu
nás chtělo směřovat
někam na východ
případně, které by
usilovala o vystoupení
z NATO nebo z Evropské unie.
V tom je to možná
méně nebezpečné, ale na druhou stranu
samozřejmě
populizmus, který
pohužel tedy obě strany
dosť často využívají jako nástroj,
tak v konečném důsledku
nebezpečím pro demokracii je.
Přesně prezidentku,
vy jste ve funkci už čtyři roky.
Prošla jste si lecčím z části
jsme se toho tady dotkli během dnešního večera.
Je něco, co vás během těch čtyřlet
ve funkci zaskočilo na tolik,
že jste měla potřebu pana prezidenta
při vašich soukromých rozhovorech
na to upozornit, aby na to byl připravený
k tomu.
Gničomu takemu neprišla,
že by jsem pana prezidenta mala potřebu
nějak hniď mu hodit nějaké
záhrané lano, že na to to si treba dať pozor.
Z přijodzených dvou vodou,
že moje predstaví,
kecom pred takmer 4. rok
mi nastupovala do funkcie,
byly velmi jiné, než prinesla
životná realita, byla som
plná plnou v rozných oblastiach,
vlasti klimatických změn,
a potom přišla kříza
za krízovou, ktorá do istémi
jerejně úplně diktovala témy
a museli jsme na to reagovať
všetci samozřejmě, nejba
o svoje funkci, takže
tě
uvahy a sní su samozřejmě
jedna vec a ani jsme mi se jich vzdať,
zároveň musíme nějakým spôsobom
merežovať očakávania, to sami
zdávite štětě, že velmi dôležité, protože
vlastně začinali jsme toho témou
právomocí silnej legitimity,
keďže je to príjama volba
hlaví štátu, obrovských očakávaní
a velmi limitujících právomocí
najmä v tom zmysle, že keď co krízi
vy nemôžte urobiť aktivný krok, dokonce
aj teraz, keď máme odvolanou
a delegitimizovanou vládu a jej dávám
súhlasit, to neznamená, že já možem urobiť
krok do predu, já možem zabrzdiť
něj ktorej vecí, ktoré by
byli preslovenskou a nevhodné, takže
menežovaně, očakávanie, jednak
ľudí, ktorí
poveru do vás vkladajů a vložili, ale
aj svojich vlastných zledovnátoře
ta situácia
ale perspektive, ten život v politike
někdy si vyšaduje do velké míry reagovať
a obzláškeť prído krízi.
Na zaver naše diskusie
se pokusím vrátit úplně na dláčiatok
Pám prezident
větě si predstavit, že
o rok, přidl. o rok
v děň
prezidentských voli byste
hnět, vyrazili z prachy a
dáme tomu ještě těsne
po otvorení
uzavřeti tých volobných městností
pogratulovat Pani prezidentke, keby
o tých partížňom se rozhodla, že prece lenáno
Pokud se tak rozhodne
tak určitě
i Bratislavy je spousta zajímavých
věcí, neterevi se
My tady máme na té obrazovce, která je
na míře nás řekl nám časomíru
a ta už několik minut ukazuje
0 min. 0 sekund, které
zbývají z naší debaty
chci tím říct, že čas pro naší debatu
určený pro naší debatu vypršel
My děkujeme vám, kdo jste přišli
na pozvání deníku n a deníku n
do slovenského národního divadla na
tuto debatu, děkujeme za to, že
podpodujete nezávislou
mítiku a žená vzčtete
Hlavně však děkujeme naším
dvoum zácným hostem, za to, že
přijali naše pozvanie a strávili
poslednou hodinu, hodinu 20
spoločně s nami
pani prezidentke Zuzani Čaputovej
a děkujeme také
panu prezidentu Petru Pavlovy
Ahoj, tady rozčanovák z církula Putika
Zvůvás na naše nové představení
Horáček Gen XYZ
Známé texty Michala Horáčka
zazní v nových hudebních aranžích od
Vladimíra VIII, Báry Polákové,
Honřé Rumla, Katarzyje 7x3,
Alberta Romanutyho a další
Čekává z hudba, akrobacie
a hlavně zážitek, co spojí
všechny generace
Od 19. do 25. dubna
Vícena VWB
Přum CZ
Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.
Při své první oficiální návštěvě Slovenska přijal prezident Petr Pavel pozvání do debaty se slovenskou hlavou státu Zuzanou Čaputovou. Ve Slovenském národním divadle diskutovali o pomoci Ukrajině, síle populistů i V4. Poslechněte si záznam ve Studiu N. Moderují šéfredaktor českého Deníku N Pavel Tomášek a šéfredaktor slovenského Denníku N Matúš Kostolný.