Studio N: Jak ministr Stanjura píše budoucnost českých financí
Deník N 10/27/23 - Episode Page - 41m - PDF Transcript
Sponzorem budká stu je vzlet.
Mátový je vzletky svutný, na spad bříško to je nutný.
Zabíjačka.
Původní česká komická opera o třech dějstvích a dvou chodech.
6. a 7. listopadu ve vzletu.
Je pátek 27. hřína, posloucháte studio N, zdraví vás Tomáš Lindhart.
Dnes o tom, jak minister Stanjura píše budoucnost českých financí.
7. a 8. listopadu ve vzletu.
Nyní to tak dávno, co premiér Peter Fjell a vystoupil s tím, že jeho vláde v poločase vládnutí.
Ačkoliv vím, že mnozi z vás a já také by si přiády aby některé věci šli rychlej.
Tak věřím, že naše vláda vstupuje bezportovní terminologii do druhého poločasu s dobrým skvore.
7. a 8. listopadu ve vzletu.
Jelikoš Hosef Fjellovu vládu považovat za pravicovou, jednou z jejich domén je i ekonomika a důraz na veřejné finance.
Proto jedne s ve studio se mnou Michal Tomeš, ekonomický redaktor, Michale Vítej, ahoj.
Ahoj, Tome.
Jak byz prosím na úvod zhodnotil za dosavadní dva roky ten poločasují výkon ministra financí Zbyňka Stanjury?
Není to úplně jednoduché hodnociní, protože ty úpln lé dva roky byly velmi turbulentní.
Zbyňak Stanjura přišel na pozici ministra financí ve chvíli, kdy už byl hotový rozpočet, tehdy to bylo na rok 2022.
Ten rozpočet vlastně předilávala celá vláda, protože nechtěli pracovat se s jiným rozpočtem, který přechystala, ale na šilerva.
Pod té vlastně došlo k těm krizím, které nám jsou známe, tedy, že Rusko napadl ukrajnu.
Sovislosti s tím se rozděla energetická krize, na kterou musel stát reagovat.
Přišel obrovská inflace a zároveň si vláda uvědomovala, že musí začít šetřit, takže letoskietnou představila konsolidační balíček.
Takže byly to jako velmi náročné dva roky.
Asi i z toho, co jsem řekl, vyplývá, že minister financí nemohl být pasivní.
To po prostu i sohledem na to, že se chtěl vymeziť vůčité minulé vládi, tak to jako nebylo možné.
Takže nebyl pasivní snahát dát ty veřejné finance do pořádku tam nepochybně byla.
Otázkou je, jak moc to bylo efektivní, jak moc k tomu přispil zbyněk Stanjura,
a jak moc tu jeho práci komplikuje to, že ta koalice má prostě pět stran.
Ty už si některé věci sám zmínil a když jsem minister financí zbyněk Stanjura z ODS chopil úřadu,
tak je potřeba objektivně říct, že skrátka v té době bylo nutné řešit následky energetické krize,
opár měsíců později vypuklávalka na Ukrajině, která měla a do dnes má výrazné ekonomické následky,
poté se dále zabýval napříklat reformou penzí, daní z mimořádných zysků firem
nebo takzvaným konsolejdačným balíčkem, který z mého pohledul se zatím považovat za takovou vlajkovou loď
fiellovi vlády hospodářské politice.
A je li kož ten dnešní díl bude výrazně zaměřený právě na osobu zbyňka Stanjury
a na jého práci za úplnulé dva roky ve vládi, co jsou ty hlavní odkazy za ty dva roky, které bys vyzdvihl?
Nevím, jestli úplně odkazy, protože odkaz je něco, co tady se trvá, zůstané a bude to neměný asi.
A po zbyňku Stanjurovi myslí, že tohle chvíli se nedáš, že by to bylo mnoho?
Zatím myslím, že výrazný takový odkaz tady není, ale rozhodně tady byly kroky,
které jsme nečekali, že se třeba budou dít, nebo kroky, které mají jako aktuálně velký dopad.
Ale v nějakým, jako řekníme, dlouhodobě, dlouhodobě iž mohri zontu, ten dopad tak velký mít nebudou.
Pojďte k tím kroku mu konkrétním, co jsou ty hlavní za poslední dva roky?
Určitě to byla reakce na tu energetickou krizi a pro někoho možná překvapivé zavedení WinFoltex,
mimořádních zisků na energetické podniky, banky.
To je věc, která je fakticky zvýšení daní pro určitém naštví firéme.
Vláda k tom přistoupila, vláda, která je vedená ODS, tak prostě přistoupila na zvýšení daní.
Ospravedlňovala to nicméně tím, že ty peníze se vrátí lidem ve formě,
ve formě toho zastropování cen energí.
Je to dojistí míry bezprecedentní věc, která by nás asi nenapadla,
že by minister financí zvedal do té doby,
a vlastně i v rámci toho mého článku já popisuju,
že zbyněk Stanjura na to přistoupil mi mojné, protože řekl nebo chtěl,
aby ten výběr z té daně byl na úrovni minimálně desítek miliard korun,
aby to prostě nebyla nějaká samoučelná daň, ze které vybéreme v fuzovkách drobné,
ale stane se nástrojem pro další vlády, které budou řekat.
Když to zavec Stanjura, tak my můžeme taky,
a mohli by si tím ty vlády třeba upravovat rozpočet,
a co je horšív, nášel by nějakou nejsto do bankovního trhu.
A povedlo se to vybral tím, který skutečně to, co chtěl?
To se teprve ukáže, tam je vlastně to, co se stalo,
je, že pravděpodobně ty náklady na ten energetický,
nebo na ten strop energí nebudou tak vysoké,
a ani ten výběr z té daně nebude tak vysoký,
takže pro nás to bude klíčové,
jako si doskutečně sečíst a říci,
jestli jsme v plusu, nebo v minusu,
podle zbyňka Stanjury byla ideálně nulá,
protože by na té daně neměl asi stát
vidělávat více jenutné.
Zároveň vlastně a v tom článku je popisů
takovou trošku anekdotickou záležitost
z toho jednání, kdy vlastně ten návrh
byl představené té politické reprezentaci,
tak tomu samozřejmě byla skeptická,
je to něco nového, ale zbyňka Stanjuru
a obecně i ty pravěcové politiky
měl přesvěčit argument Margaret Techerovou,
která vlastně Winful Tax
zavědla na začátku osmdesátých let
během své vlády.
Takže to je jedna z těch věcí.
To je tedy Winful Tax.
Jaké další kroky
charakteri z výzbyňka Stanjuru
ve funkci čeho hlavního
za ty úplnulé dva roky dosáhl,
jako ministr financí?
Tou další věcí a to už si nakousnul,
takbo ten nebo je ten koncolierační balíček,
který se vlastně projednával
někdy od řezná letošního roku
probíhali ty interní jednání,
to prvé nedávno byl schválený.
Je to jako série různých opatření,
která má státu ušetřit
z toho až 150 miliard korun
u nějakým krátkým horyzontu
a má to vylepšit situaci
rozpočtu především,
tak zvanýho strukturálního schodku,
což je schodek,
ke kterému ten stát dochází,
ať už se ekonomice dáří nebo nedáří.
V Česku je tady ten schodek
asi 200 miliard korun
a je to jeden z hlavních důvodů
pro co veřejné finance
takhle rozvráce.
Zběněk Stanjurá logicky jako minister
financí měl velký podíl
na tomto jednání
a já si prostě dokážu představit,
že ty jednání nebo z toho,
co víme byly hrozně těžký,
protože když máte 5 strán,
který jednej o něčem takovým,
tak je těžký se najít priority.
Vidíme to na každý věci,
která se projedná vláka,
každá strána to má jiný názor
a na vzory tomu
Zběněk Stanjurá kývnul
že dojde ke zvýšení
korporátním daně pro firmy.
ODS stále teda říká,
že jako nechce, aby se za době
její ho vládnutí zvýšel,
takzv. daněvá kvóta,
to ještě uvidíme,
jak to čísle na koniec dopadnou,
ale bylo to jeden ze spůsobů,
jak to vyřešit.
Pojďme se u toho konsolidečního balíčku
možná ještě na chvíli detailní zastavy.
Já si pamatuju, bylo to někdy v květnu,
když ho vláda na takové pompe
z nítiskové konferenci představila
za 5 minut 12 nazvali
a několik týdnů se pak ještě řešilo,
čeho se vlastně ta konsolidace bude týkat,
co bude spadať do jaké daněvé sazby.
Připomeňme například kojeneskou vodu,
tiché výno, nebo noviny
a jiné tiskoviny.
To vyjednávání bylo na jednu stranu,
podle těch incidru bylo
nebo komplikované,
tím, že vláda o tom balíčku
nechtěla jednat před
nebo v průběhu prezidentské volby
a to z toho důvodu,
aby nějak
nenabíjela
proti kandidátovi Petra Pavlán Drý Babišovi.
Takže jedna se začalo
až březnou, kdy byl jasné
nový prezident.
Ta jedná jedná je,
kdybyl jasné nový prezident.
Ta jedná trvala dva měsíce
a za dva měsíce se teda podařilo
dojít k nějaké schodě,
která je
asi jediným možným kompromisem
za
současný konstelace.
A tou konstelací myslím,
že v rámci toho článku
my i některí incidery
říkali, že v rámci koalice
prostě nepanuje taková schoda na tom,
že je na tomu rozpočet špatně.
A ve chvíli,
kdy prostě pracujeme tady s tím
tak je těžký dělat
nějaké zásadní škrty
nebo zvyšování daní.
Ty si sam změňoval
třeba tu daní na tiché výno
a to mi vlastně
vidět, jak se měnil postoj
izbyňka stanyury, protože
zbyňek stanyura minulosti nebyl
za stánce zavedení daní na tiché výno.
Já to tam v tom článku popisu,
kdy on říkal, že
tak se nám nebude vypláct
tady za vádětnovou dáň,
ale pod nějakým tlakem
nejenom politickým, ale i té odborné
veřejnosti, která prostě říkala,
že to nedává žádný smysl,
že nejsme zasta k významná
vynářská země, jak se tady
vynářská lobby snaží ukazovat,
tak i zbyňek stanyura pak otočil
a neopak vlastně připustil,
že tajednáň o tichém výnie
budou pokračovat. Takže dosť
často se tajednáň nevedla úplně
vstupovala do toho asi
jistá jako i ideologie,
zároveň některé věci tam prostě
jako se nepovedlo,
nepovedlo prosadit, což je třeba
zrušení stavlního spoření,
které jako čerpají především
vysokopřímové rodiny, tak to tam
nakonec zůstalo ODS-y, to tam
prosadila. Zároveň to jednáň
o konce lidatším balíčku prostě
provídělo jako do slova, do slova
do posledních výle lidé, které,
který ho tam prezentovali, jako mnohdy
lid, co nakonec na tom papíře bude.
Tím se asi vracíme k tomu, že
a nozbě někztan jurát jednáň vedl,
ale bylo to jako do velké míry
čistě politické jednáň.
Ty si zmínil ideologii,
k tomu se ještě dostaneme o něco později,
a zmínil si také, že ta vědnávání
trvala zhruba dva měsíce.
Je to dost na tak velkou reformu,
je to v podstatě největší
za několik let takový danivý
balíček, kterým se veřiné financi mění,
dá se to vlastně za dva měsíce
stihnout, proves nějak kvalitně?
To je dobrá otázka, protože
když jsem se bavil s některými
jako poráci vlády, tak oni prostě
připustili, že ten kabinet
nebyl připravený na to vládnutí,
včetně ministra, financí zbyňka Stanuri,
že nebyla připravená nějaká
konsolidace, kterou by bylo možné
kráce po volbách
položit na stůl,
a třeba i s ohledem na
tu válku energetickou krizi
taky odkládáme, ale je to
dole něco o čem, jako my budeme
jednat. Tohle neprobiehlo
vlastně tě jedná nějakou velmi rychle musela
začít a velmi rychle pak skončit,
aby se tu konsolidaci
pak podařilo, aby mohla projít
tím procesem a mohla
jí prolasovat s němovna.
Vlastně je tam druhý parametr
tý konsolidace,
jestli to je hodně nebo málo te dva měsíce,
třeba teďka tenhle týden
měl ekonom správnické
libor dušek, zajímavý rozhovor
v českém rozlase, kde on říkal,
že ta konsolidace, na kterou
se vládá jako intensivně
soustředila, takže zastavila
nějaké další úsilí
ve smyslu větších reform.
My prostě víme, že tady musíme
reformovat dojisté míry zdravotnictví,
musíme dojisté míry
vyřešit situaci veškolství,
musíme
vyřešit jako fungování
státní správy, která není digitalizovaná,
takže tohle jsou asi věci,
které možná ekonomové
nebo odborníci poraci vlády
očekávali o té vlády, těm věcem nedošlo
a zatím na ně nebyl čas, protože
veškeré ty problémy,
teď prostě se řešil
koncelidační balíček,
v průběhulé ta se řešilo
rozpočet, což je vždycky na
nadlouhé lokte, a zatím
vládě na to nebyl čas.
Jako příšší rok je asi ten
poslední, kdy bude možné
taková větší reformy dělat
ve smyslu
jako další konsolidace
ve hřejné správy.
Hevergreenem je rušení obcí,
máme 6000 obcí,
které mají své starosty,
mají své úředníky, mají své...
Je to hodně, je to
jako ve srovnání cokolivnými
zeměmi, je to jako
naprosto nesmyslné číslo.
Ale všichni tyto obce mají svý aparád
a fungují samostatně. A je to něco, co ekonomové
obce sloučit, nebo
poďme je motivovat ke slučování
a spojď, pokud je nezrušíme zákonem.
Na to jsem se taky ptal, nebo to jsem taky řešel
v tom článku a tam je prostě
člen ODS mi řekl, no jo, ale podívejte se
odkud i naši členové
členové odčanské demokracie
jsou pochází, a ono se stačí
podívat, stačí se podívat
třeba na některé ministry,
jo, jsou to, nebo poslance
jsou to lidé z malých obcí, kde začali
tu karieru a oni nechtěji zradit
své voliče, takže
tohle jsou ale věci, které musí být
na stole, pokud chcem udělat nějakou
konsolidaci a vracím se k tomu
příští rok, bude ten poslední rok,
kdy tohle bude možné udělat
2025 budou další volby
a to už bude pozdě.
Michale, ty si mluvil taky o důchodech
a během léta se
v parlamentu objevila
nová podoba, nevím si se dám
bude přímo o reformě penzí,
ale dá se říče
vědnávání podobite novely,
která se zamrně taky výrazně týkala
ve řidných financí, že v tom
ministerfinancií Zbiněk Stanjura uspěl
v prosazování svých představ?
No, tam je trochu problém, že my
úplně nevíme jaká ta představa
Zbiněka Stanjury ohledně důchoduje,
protože do posud
především důch penzíní reformu
řešilo ministerstvo práce
a sociálních věcí.
Maria Nurečka představl nějaké
dílčí kroky
a tím má nastorosti věci
jako je penzíní připojištění,
které se teda upravilo
v současnosti
a taky vytvoření
dalšího, dalšího pělíře
důchodové reformy.
K tomu, ale jako
se docházelo, nebo dochází
velmi pomalu, ty návrahy
zatím nejsou úplně kvalitní
podle odborníku.
Tam vystává otázka na kolik by
taková důchodová reforma,
jako dál nějak utržitelně fungoval.
Tak na kolik by to vlastně neměla
být role preměra Petrafiáli,
protože z několika zdrojů
mám ať už politických nebo odborných,
že třeba důchodová reforma
je typický jednostémat, který by měl
zastřešit preměr a říct
nech to prostě zjednoduším,
ale zbyňku
Mariane, sedněte si tady,
musíme udělat důchodovou reformu,
musíme ji udělat tady jako
mezistranický, musíme ji představit jako vláda
a poďme ji udělat dobře.
Tohle se na té vládiu, takhle klíčových témat
úplně neděje,
uvidíme, jak realně to
dopadne na důchodovou reformu
iš jako nějaký fyrálnější návrch
by měl být znám taky až příštím roce.
Tohle vědnávání by mě ale právě zajímalo
a i to, kdo je za co odpovědný
vlastně ve vládi. Do jaké míry
je právě za tu hospodářskou politiku
odpovědný pouze minister Staniora,
nebo když už se bavíme například
v jiných ministrach, kteří jsou
z hospodářskou politikou provázání,
změnil si ministra Jurečku
s ministerstvou práci asociálních věcí,
nebo ministra Josefa Síkelu.
Do jaké míry jsou to právě tihleti
konkrétní ministri, nebo do jaké míry
to pak ide za premiérem Fialou?
Vlastně, jo, navazuje to na to,
na to, co jsem říkal,
že premiér Fiala se samozřejmě
těch jednání účastní vedy
jednání vlády nastavuje nějaké
ty jako základní parametry.
Vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
vlastně, vlastně, vlastně, vlastně, vlastně,
Víme, nebo škrtáli se tady peníze na vědu,
víme, jaký realný dopad to bude mít,
když škrtneme peníze na vědu,
budeme mít ty peníze na digitalizaci,
která nám následně může usnadnit
jakoukoliv, jako reformu
veřejnej chfinanci,
a já se obávám, že
tohle si prostě ministerstvo
financí za stolik neklade.
Dlouhodobě to říkaj, odborníci,
že prostě ministerstvo
financí nemá ten aparat
jako analitickýho typu,
nějaký aparat, který by se díval do budoucna,
kreslil tu křivku, když dáme
do rozpočtu todle, stanese
za pět let todle, může
a dávat to do nějakého kontekstu.
Takhle, jako by současnosti to rozhodování
ministerstvo financí
jako nefunguje, no.
Možná se očekávalo, že příchod
nové vlády s tím, s tím něco udělá,
zatím to ministerstvo financí
i podle zdrojů, se kterýma
se mluvil, je trochu
rigidní v tom dle,
ale na to nebyl prostor,
nedokážu to takhle, nedokážu to takhle identifikovat.
Michale, ty, jak tady proti mě
dneska sedíš, máš otevřené
dnešní novy, dnešní vydání
Deníku N, kde je právě tu je velká analýza
do savadní práce ministra
Zbeňka Stanuri. Je to opravdu objemný tekst,
tuším, že asi na 6
nebo 7 stránek, a mě tam zaujalo,
že ty na základě
toho, jak si mluvil, se svými zdroji
tam píšeš, že ministerstvo financí
se tak trochu proměnilo na
ministerstvo rozpočtu.
Mohl bys přiblížit, jak se za ministra Zbeňka Stanuri
vyví z choreg státního rozpočtu,
v tom tekstu se taky mimo jiné píše,
že Stanura je podle některých zdrojů
mistrem kliček, mistrem účetních operací,
je to vědnávání podle tebe
transparentní?
Tohle asi nesou vysýpak
jako by úplně s tím samotným vědnáváním,
kde
prostě třeba ten rozpočet na
příští rok byl daný právě tím,
že jsme si řekli, kolik peněz dáme
obranu, a od toho se
jako bohužel odvíjal všechno ostatním,
protože těch peněz, těch
přímů do toho rozpočtu nepríjde tolik.
Což pak některý ministří
můžou nájsit jako nelibě,
když se poprvé projednávalo
rozpočet, tak vlastně s tím navrženem
rozpočetem nesouhlasil Ivan Bartoš,
teď pro ten rozpočet
nehlasoval Josef Síkela,
což je jako nějaký ich
názor na to projednávání
rozpočtu, a je jako pak
vlastně identifikovat do jaké míry,
je to třeba tím, že to nejsou ministři za ODS,
protože ministři za ODS
vlastně relativně úspěly.
Když se ale podíváme na to, jak se
vlastně ten rozpočet se stavuje
z lediska
těch výdajů
a těch přímů, tak
to je prostě komplikovaná
věc, a kde to je ilustrovat
na letošním rozpočtu,
kdy rozpočet na letošní rok
tak očekáváme schodek nějaký 295
miliard korun,
což si pamatují na začátku
roku,
nebo v Linnském roce, když jsme to
z kolegyní marké tou bubínvou popisovali,
tak členové vlády nám říkali,
no to bylo jako očividné,
že jako všichni chtěli dostat
jakkoliv ten rozpočet pod 300 miliard
korun, takže...
Jaké symbolické číslo?
Baťovská číslovka, přesně tak, jako když
ješ do obchodu, tak si nekoupíš věc,
která je za 300, ale která je za 295,
když ješ dolažuješ, psychologická hra.
Boužel se to opakuje
i v rozpočtu
na příští rok, kdy tady očekáváme
schodek něco přes 250 miliard.
Jedno z věcí, které třeba
ministerstvo financí přistoupilo,
nebo na tůdle hrů vlastně jako bylo
ochotno s ministerstvem do pravy hrát,
je, že ministerstvo do pravy
si půjčí peněze
mimo rozpočet.
Sevropské investiční banky a je to
přibližně 20 miliard korun,
jsou to peněze, které se neprojeví
v tom schodku, ale to neznamená,
že by se jako v dalších letech
neměli spláce.
Takže tohle je tedy nějaká taková
změňovaná účitní operace?
Je to tak. Těch 295 miliard
třeba v letošním roce prostě
není číslovka. Je to číslovka,
která se objeví asi v nějakých
jako učevnicích ekonomie
nebo v nějakých
samozřejmě výročních správách,
ale není to realné číslo, protože
tady řešíme i obsluha
státního dluhu, což jsou peněze, které
mi každou ročí musíme vynaložit na to,
aby jsme mohli financovat
ty schodky a v tom se doprojeví,
takže budoucím generacím
to bude stejně jedno.
Na druhou stranu
chtal jsem se na to zástupcu ODS,
kteří jsou
nebo bym měl být, možná podle ich
politiky, rozpočtové odpovědnější.
Někteří zástupci mi říkali, že jim
tyto mimo rozpočtové půjčky vadí,
další ze zdrůmi
řekl, proč by to mělo vadit?
A vlastně to takový pragmatický postoj,
protože ODS
může argumentovat tím, že schodek
byl 295 miliard, a zároveň
tady budeme mít více než 20 miliard
na nové dálnice, a je možné
třeba, že nové dálnice vyhrájo další volby,
buchvíce vyhrájo další volby.
Takže to už je trochu víc, než očíslech
o politickém kalkulu?
Ano, ano, do slova,
do slova, vlastně ten jeden
ODS mi jako říkal, že
ty schodky, které tady v současnosti máme
jsou jako obrovské, ale
pokud minister
financí zbyněk Stanvirájo bude chtít nějak obahit
může to udělat tak, že představí
něco velkého, a tím
velkým můžou být právě ty dálnice
něco, na co se bude odkazovat, až
bude současná pozice
v podbějáno a SPD argumentovat tím, že
veřejné finance jsou dálé ve špatném
stavu, tak on řekne, no jo, ale já za
ty peníze něco postavil. Já ty peníze
násku ideálně, ideálně
třeba do opavěji odkud minister zbyněk Stanvirájo
pochází a
bude to čistě o symbolách.
Michale, když mluvíme o veřejných
financích, nemá na takovém
jako nelichotivém stavu
českých veřejných financí právě i minister
financí Stanvirájo taky svý podil viny, protože
koncem roku 2020
čísněmovní většina,
která respektive tehdy ve složení
z tehdy vládního hnutí, ano
společně s opozičnými SPD
a ODS
prosadili zrušení superhrubém
sdy, což dnes některí odborníci nazývají
fiskálním zločinem.
Ne musí tedy teď minister tak trochu řehlit
problémy, které sám
spůsobil, nebo pomohl spůsobit?
Ano, samozřejmě jako zrušení superhrubém
sdy je něco
co se, co možná ve výsledku
bude tím simbolem
nebo věcí, která tedy po Zběníkově
Stanjurově zůstané.
Tak vidíš, jsme nějakého vkazu.
Ne, tedy za jeho vlády, ale
je to věc, která prostě došlo
teď už s ním
nemůžeme udělat, protože ODS
odmítá, že by se ta superhrubám
zda respektivej výpočet
daně u fyzických osob
s takzvané superhrubém sdy,
že by se to vrátil.
A to považuje
za nějaký su
jako politický krok,
do slova tam mám citaci,
že Zběníkově Stanjura
to považuje za něco, co slíbil
svým voličům nebo co ODS
slíbila svým voličům
a je to prostě něco
od čeho ODS se asi
jako neodkloní, nebo učitě
se od toho neodkloní za
současné vlády
a vlastně si jako nedokážu
možná trošku problémem
je, že
jako za tím, co jsme tedy teraz
snížili daně zaměstnancům
tak ale ODS
možná trošku odmítá
přijmout tu skutečnost,
že jako nadále tady zůstává
nerovnost mezi zaměstnancí
a mezi živnostníky
osobočí podnikately,
kteří odvádí menší ti daně,
odvádí menší odvody.
To se v rámci koncelidačního baličku
stále tady jako velké množství
lidí, kteří třeba využívají
paušální daně
ačkoliv na ně
není úplně jako designovaná
nejsou to, nejsou to
remesleníci s vysokými náklady
ale jsou to třeba lidé na
kancelářských pozicích
paušální daně, jedna z věcí, na které
státu utíká spoustupeně
samozřejmě práci podnikatelům
to ulehčilo to administratu
jako velmi náročnou administrativu
ale o táskou je, jestli
to nebylo za až příliš
vysokou cenu.
Dalším problémem je, že
paušální daně motivuje spoustu
lidí ke švart systému
ke kterému se sice
jako ta současná vládejš
přihlásila minister Marjan Jurečka
řekl, že s tím švart systémem
chce něco dělat, ale
že by za tím probíhali nějaké
konkrétní kroky, to se říct nedá
a tam se právě možné dostáváme
a je to prostě o tom, že
s bým kstanu jde jen dlouhletý člen ODS
a odkazuje se právě
jakoby k těm
symbolům nebo k těm voličům
se, kterými si asi ODS
spoujujeme mi všichni
nějaký malý podnikatele
živnostníci, lidé,
třeba nějaké jako střední, vešší středním
třídy. A co sa tou nechce?
Tedy skrívám, mě za ujalo,
že jedenstvích zdrojů zdělil, že u ministra
vždycky převáží ideologie nad odborností
bezpovědu. Je to právě
tady to, že
na vzdory tomu, že
ekonomická rada vlády
dlouhodu by opozornuje na tu nerovnost
mezi zaměstnancí a podnikately
na to, že
ten daněvý systém je
jakoby tam by tváři nějakou nerovnováhu
ale i třeba u zaměstnanců
tak zbytněk Stan Jura
právě tady tu část svých
voličů, o které smut byli možná
ty typické voliče ODS, u kterých
víme, jestli to jsou typické voliče ODS
jestli ti to lidé už ve velkém nevolí hnutí
tak, ale stále
zbytněk Stan Jura těmto voličům luví
a pravděpodobně se obává
že pokud by je v fovozovkách zradil
nějak bym skomplikoval tu situaci
zvýšel by jim daně
případně by se rozhodl pro nějaký krok
který by oni vnímaly negativně
tak, že by o tyto voliče přišel
a to na vzdory tomu, že třeba
spousta těch kroků má nějaký odborný základ
který by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by
by by by by by
by by
by by by by
by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by
by by by by by
by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by
by by by by by
by by by by
by by by by
by by by by by
by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by by replm.
odez zavázala, odez to plní, zbyň jak Staniura to plní a že by ty hlasy na odvolání zbyňka Staniury jako byly nějak silné, to si úplně, úplně nemyslím, tím neřikám, že ta situace je jako jednoduchá, tím neřikám, že jednání s ním jako musí být jednoduchá, protože jako se s byňkem Staniura jsem dělal několik rozhovorů, on jako umí velmi dobře argumentovat, on vás jako pokud se mu váš návrch ne líbí, on vám umí velmi dobře datná,
na jevo, proto se mu ten návrch ne líbí, nebo proč je váš názor špatný, nedají bože, pokud uděláte nějakou chybu, spletete se v čísle, jak tak zbyň jak Staniura vám dá jasně na jevo, že dá na jemu tématů, třeba nerozmíte, tohle všechno ty jednání jako může komplikovat, ale na druhou stranu, já si myslím, že jako v dalších dvou letech, spíš musí taková lice dát na jevo, že jsou držna, těch střídahaní ministru byla jako spousta, těch volání po odvolání bylo taky několik, a vidíme,
že ministra z pravidelnosti bláška ten ve funkci zustávat, takže myslím, že je ozbyňka Staniury, proto sto politického lidiska si nejdu.
Z tého povídání a své ekspertízy vyplývá, že se z práci ministra Staniury věnoval opravdu podstivě hodně dlouhou dobů, nezdálo si tě o něm taky někdy?
Zdálo, bylo to zrovna ten letý den, když jsem ten článek dokončoval dlouho do noci, v pruběho noci se mi zdálo ozbyňkově Staniurově, ale myslím, že to právě bylo v tom kontekstu,
že mi zbyňek Staniura něco vysvětloval a já jsem se zbudil trošku ve stresu, jestli jsem něco nepokazil, tak třeba se zbyňek Staniura ještě ozvé a bude na ten profil reagovat.
Říká ekonomický redaktor Michal Tomeš. Michale moc krát díky a hezký víkend pokud možno bez čísel a zbyňka Staniury.
Děkuju a hezký víkend šem.
Následuje krátká reklamní pauza. Za par sekund jsme zpátky.
Oběv té lahodný svět vína s vínokrálem. Pozvěte své smysly na skleničku z kvělého vína s unikátní slevou 1000 korun při obědná vcen nad 2000 při použití kodu Studio N www.vinnokrál.cz
A co by vás dneska nemělo minout?
Rodíčovský příspěvek se odledna zřejmě zvýší o 50 000 korun na 350 000.
S němovna dnes chválela novelu podle, které se vyšší příspěvek bude týkat děti narozených od začátku příštých roku.
Ceztovní kancář Čedok evakuuje zhruba 500 českých turistů z egipského letoviska Taba,
kde podle tamných médí nastal díbuch související s válkou Izraéle s Hamásem.
Při incidentu bylo zraněno 6 lidí.
ODS, KDU, CSL a top 0-9 budou příští rok ve volbách do Evropského parlamentu kandidovat společně,
jako koalice spolu, oznámil premier Petr Fiala.
Hlavním lídrem bude Europoslanec Aleksandr Wondras ODS.
Prezident Petr Pavel zítra udělí státní viznamenání více než 60 osobnostem.
Nominací přišlo přes 400 zdělila vedoucí prezidenskéj kanceláře Janavohra Líková.
Policisté navrhli obžalovat může, který podle nich založil loňský požár v Českém Švícarsku.
Obvinenému hrozí až 15 let vězení.
A na závěr ještě autorská tečka.
Deník N slaví 5. narozeniny a příští týden pořádáme celodení konferenci,
kde se můžete těšit na séry rozhovorů zaměřených na budoucnost, na inspirativní hosty
a na takřka celou redakci Deníku N.
Poslední vstupenky ještě najdete na webu goout.cz.
Na rozeniny s námi můžete násletně oslavit v Pražském technologickém centru UMPRUM.
Češíme se na vás a děkujeme všem předplatitlům za podporu, bez které bychom nemohli fungovat.
Na slyšenou i naviděnou příští týden.
U mělce celo životního dlužníka, marnutratníka, nevěrného manžela a také vězně.
Výstava Petr Brandl, příběh Bohéma, ve Valčteńské jízdárně do 11. umora 2024.
Machine-generated transcript that may contain inaccuracies.
Vláda Petra Fialy za dosavadní dva roky kladla důraz na zlepšení stavu veřejných financí. Jaké výsledky má v poločase vládnutí ten, kdo za ně zodpovídá? Proč se o Zbyňku Stanjurovi říká, že je spíš ministrem rozpočtu než ministrem financí? A proč jsou jeho rozhodnutí o symbolech a ideologii? Tomáš Linhart ve Studiu N mluví s ekonomickým redaktorem Michalem Tomešem.